Učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy

Termín pro podání přihlášky: 1. leden – 30. duben

Komu je program určen: Program je určen všem absolventům bakalářského studia.

Předmět přijímací zkoušky: Oborový písemný test ověřující praktickou znalost ruského jazyka, ruské mluvnice a slovní zásoby, schopnost orientace v ruském textu, orientaci v základních teoretických otázkách, konceptech a terminologii jazykovědy a literární vědy a znalosti z ruské literatury, historie a kultury na úrovni požadavků k bakalářské státní zkoušce specializace Ruská kulturní studia na FF MU.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška může být prominuta těm absolventům bakalářského studia některé ze specializací programu Ruská studia na FF MU, kteří u bakalářské státní zkoušky dosáhli celkového hodnocení A-B. O prominutí přijímací zkoušky mohou uchazeči požádat prostřednictvím e-mailu na adrese prijimaci.rizeni@phil.muni.cz.

Web Ústavu slavistiky.

Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

Hranice úspěšnosti přijímací zkoušky: 70 bodů (maximální počet bodů 100).

Cílem studia navazujícího magisterského studijního programu Učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy je připravit kvalifikovaného a kompetentního učitele ruského jazyka a literatury, který je komplexně (odborně i osobnostně) připraven pro pedagogickou práci na středních školách, resp. na 2. stupni základních škol, případně i na jazykových školách, na nichž je vyučována ruština jako cizí jazyk.

Pregraduální učitelská příprava, založená na čtyřech základních složkách (oborové disciplíny, oborově didaktická složka, pedagogicko-psychologická propedeutika a reflektovaná pedagogická praxe) přitom staví na důkladných oborových základech, získaných předchozím bakalářským studiem ve stud. programu Ruská studia (jazyková kompetence v ruštině na úrovni B2, znalost ruské mluvnice, ruské literatury, dějin a kultury) a soustřeďuje se na další prohloubení oborových a vytváření pedagogicko-psychologických, didaktických, komunikačních a dalších osobnostně kultivačních kompetencí, nezbytných pro kvalifikovaný výkon učitelského povolání se zaměřením na výuku cizího jazyka.

Důraz je přitom kladen především na těsné provázání teoretické složky oborové, pedagogicko-psychologické a oborově didaktické s praktickou složkou učitelské přípravy, spočívající v odstupňovaném systému návazných interních a externích praxí (průběžných i kontinuálních) a jejich řízené reflexe v těsné součinnosti se smluvními poskytovateli praxí (středními a základními školami).

Dílčím cílem studijního programu je rovněž připravit absolventa, který bude schopen samostatně vyhledávat, kriticky posuzovat a adekvátně využívat různé informační zdroje, což mu umožní pružně reagovat na měnící se požadavky praxe, a který bude motivován k dalšímu sebevzdělávání a kontinuálnímu osobnostnímu rozvoji.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• orientovat se v základních tématech i současných trendech v rámci pedagogických a psychologických disciplín, samostatně získávat a kriticky zpracovávat poznatky ped. a psychol. výzkumu, které dokáže relevantně posoudit a implementovat do praxe
• efektivně plánovat, realizovat a evaluovat vlastní výuku na standardní úrovni a využívat přitom širokou škálu znalostí a dovedností nabytých studiem pedagogických a psychologických disciplín, které přesahují jeho konkrétní aprobaci
• reflektovat zkušenosti z pedagogických praxí a následně je aplikovat ve své učitelské praxi
• porozumět principům inkluzivního vzdělávání, které dovede aplikovat do své učitelské praxe, využívat při tom základní diagnostické nástroje a zjištění takto získaná dovede využít pro individuální podporu každého žáka ve školní třídě
• při přípravě a realizaci výuky zohlednit individuální potřeby žáka v souvislosti s jeho učebním stylem, zralostí, osobností, schopnostmi, dovednostmi, vlohami, a dalšími kategoriemi souvisejícími s psychologickým profilem žáka
• užívat spisovný ruský jazyk (mluvený i psaný) na úrovni C1 v pedagogické činnosti i profesní komunikaci
• argumentovaně definovat strukturované cíle výuky ve vztahu ke konkrétní cílové skupině
• rozlišovat, prakticky ovládat a přiměřeně využívat různé formy a metody výuky ruštiny a adekvátně je přizpůsobovat stanoveným výukovým cílům
• efektivně ověřovat a vyhodnocovat dosahování cílů výuky a na základě reflexe zjištěných výsledků účinně korigovat a modifikovat vlastní vyučovací postupy
• připravovat a efektivně využívat vlastní učební texty a další metodické pomůcky pro výuku v souladu se stanovenými výukovými cíli
• vhodně volenými metodami účinně motivovat žáky k dosahování výukových cílů jak při nabývání jazykové a komunikační kompetence v ruštině, tak v základní orientaci v ruské literatuře jako zprostředkovatelce faktů a hodnot daného kulturního prostředí
• komplexně se orientuje v souvislostech a klíčových jevech ruské literatury, kultury, dějin, tradicích, způsobu života a politickém systému v diachronním a synchronním průřezu a je schopen tyto skutečnosti vykládat.

Absolvováním tohoto programu se díky získané odborné kvalifikaci a široce pojaté metodické přípravě můžete flexibilně uplatnit například jako učitelé ruského jazyka na střední škole nebo na 2. stupni základní školy, jako lektoři ruského jazyka v jazykových školách nebo na vysokých školách, nebo jako lektoři ruského jazyka v kurzech pořádaných zaměstnavateli pro pracovníky vysílané do zahraničí (zejména Ruské federace, Běloruska, Ukrajiny a dalších zemí bývalého Sovětského svazu).

Působit můžete také jako učitelé ruského jazyka v individuálních nebo skupinových formách výuky nebo jako pracovníci připravující a organizující kurzy ruského jazyka. Pracovat můžete také jako autoři učebnic, příruček a metodických materiálů pro výuku ruského jazyka v nejrůznějších podmínkách praxe.

• Učitel střední školy

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Ucelený systém praxí tvoří páteř studijního plánu programu a směřuje k výraznému posílení praktické složky přípravy budoucích učitelů ruštiny. Sestává z volně na sebe navazujících, a přitom vzájemně provázaných předmětů.

Během studia absolvujete 4 předměty reflektované praxe na středních a základních školách v Brně a okolí, případně v místě svého bydliště, pokud si praxi sami domluvíte. Praktická příprava zahrnuje praxi náslechovou i výukovou.

Všechny tyto praxe absolvujete pod vedením zkušených vyučujících na středních školách různého zaměření, případně na 2. stupni škol základních. V jednooborovém studiu praxi na školách doplňuje praktický kurz interní praxe na FF MU, kde pod dohledem oborového didaktika povedete výuku v kurzech ruštiny pro neoborové studenty. Všechny typy praxí zahrnují reflexi praxe včetně písemného výstupu (seminární práce) pod vedením školících učitelů a pod garancí oborového didaktika.

Předmět a cíl kvalifikačních prací musí vycházet z principu učitelských studií, jež vedou k propojení oborových a pedagogických poznatků a jejich užití v praxi. Posluchač by měl v diplomové práci doložit schopnost uplatnit své nabyté pedagogické, psychologické či didaktické znalosti. Téma práce musí souviset s odbornou specializací (ruský jazyk a literatura) a musí být zpracováno v rámci didaktické metodiky s přihlédnutím k aplikaci v pedagogické praxi.

V diplomové práci studenti pod vedením školitele řeší vytyčený odborný problém nebo několik věcně a metodologicky spojených problémů. Měli by být schopni vytyčit a řešit výzkumný projekt na základě analýzy vlastního shromážděného textového materiálu nebo dat různého typu a s využitím relevantních vědeckovýzkumných metod a dále by měli demonstrovat schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, kreativně zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich samostatně relevantní řešení vytyčených problémů, a to na odborné úrovni odpovídající současnému vědecké poznání v dané oblasti a obsahové a předmětové struktuře studijního programu.

Minimální rozsah diplomové práce je 140 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a cizojazyčného resumé. Práce může být napsána v jazyce českém nebo ruském.

Další informace k obsahovému a formálnímu zpracování diplomových prací jsou upraveny na webových stránkách Ústavu slavistiky FF MU: http://slavistika.phil.muni.cz/studium.

Po absolvování programu můžete být v případě úspěšného přijímacího řízení přijati do stávajících filologických oborů doktorského studia Ruský jazyk, Paleoslavistika a slovanské jazyky, Ruská literatura, Teorie a dějiny slovanských literatur, Literární komparatistika, Filologicko-areálová studia, a později do nově připravovaných programů Slovanské jazyky, Slovanské literatury, Literární komparatistika a Filologicko-areálová studia.