Management ve vzdělávání

Termín pro podání přihlášky: 1. leden – 30. duben

Komu je program určen: Obor je určen absolventům bakalářského studia stejného nebo obsahově podobného studijního oboru.

Předmět přijímací zkoušky: Přijímací zkoušku tvoří znalostní test obsahující otázky s volnou odpovědí. Otázky vycházejí z témat bakalářských státních zkoušek programu Pedagogika. Délka písemného testu je 60 min.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška do navazujícího magisterského studia bude prominuta uchazeči, který buď bude mít průměr do 2,0 za celé bakalářské studium oboru Pedagogika či Sociální pedagogika a poradenství (v jednooborovém nebo hlavním studijním plánu programu) na FF MU, nebo složil bakalářskou zkoušku z oboru Pedagogika či Sociální pedagogika a poradenství (v jednooborovém nebo hlavním studijním plánu programu) na FF MU s hodnocením "prospěl výborně". Od absolvování státní závěrečné zkoušky by však neměly uplynout více než dva roky, tedy čtyři semestry.

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

Web Ústavu pedagogických věd.

Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 50 bodů (maximální počet bodů 100).

Management ve vzdělávání je navazujícím magisterským programem bakalářského programu Pedagogika na Ústavu pedagogických věd. Cílem studia je prohloubení a další rozvoj komplexní sady znalostí a dovedností, jež jsou klíčové pro efektivní analýzu, řízení a vedení vzdělávacích procesů jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru na různých organizačních úrovních. Program klade důraz na propojení poznatků z oblasti teorie učení, vzdělávací politiky a dalších pedagogických věd se znalostmi z managementu, ekonomie a práva. Výsledkem jsou kompetence nezbytné pro systematickou analýzu a řízení vzdělávání v rozmanitých sociálních kontextech. Absolventi studia jsou schopni identifikovat vzdělávací potřeby všech věkových skupin. Na základě získaných dat jsou připravení plánovat, a organizovat dílčí vzdělávací projekty i celé studijní programy. Součástí studia je prohlubování kompetencí využití digitálních technologií ve vzdělávání od tvorby e-learningových podpor po analytiku učení v digitálních platformách („learning analytics“). Absolventi programu Management ve vzdělávání mají proto široké možnosti uplatnění. Pracují jako projektoví manažeři, analytici vzdělávacích systémů, odborníci a koordinátoři strategických programů vzdělávací politiky na regionální, národní i nadnárodní úrovni.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• charakterizovat a vysvětlit soudobé teorie učení a vzdělávání, analyzovat další podmínky a komponenty vzdělávání (kurikulum; organizační podmínky; didaktické prostředky atd.);
• analyzovat vzdělávací potřeby různých cílových skupin. Aplikovat výsledky analýzy vzdělávacích potřeb při tvorbě vzdělávacích programů;
• plánovat, organizovat a hodnotit procesy vzdělávání v různých kontextech;
• popsat a interpretovat různé koncepce, principy a mechanismy vzdělávací politiky. Aplikovat principy vzdělávací politiky do vzdělávacích strategií a dokumentů různé úrovně;
• identifikovat a charakterizovat vývojové trendy evropského (globálního) vzdělávání, včetně inovativních koncepcí;
• porozumět kvalitativním i kvantitativním datům, navrhnout vizualizace dat, naplánovat a realizovat sběr dat různé povahy. Vytvořit analytickou zprávu z šetření různé povahy;
• využívat principy projektového managementu při tvorbě i realizaci projektů ve vzdělávání;
• aplikovat teoretické koncepty, metody, nástroje a postupy ekonomiky, marketingu a managementu k identifikaci, analýze a řešení problémů ve vzdělávacích organizacích. Orientovat se v klíčových souvisejících právních normách;
• pracovat v týmu, kriticky přemýšlet a písemně i ústně prezentovat a obhajovat svůj názor a podložit ho odbornými argumenty.

Získané kompetence posilované v rámci praxe mohou využít v organizacích a institucích poskytujících různé formy vzdělávání, na odděleních vzdělávání a rozvoje ve firmách, ve státní správě a samosprávě na odborech školství, zaměstnanosti apod. Pracují jako projektoví manažeři, analytici vzdělávacích systémů, odborníci a koordinátoři strategických programů vzdělávací politiky na regionální, národní i nadnárodní úrovni. Absolventi pracují jako výzkumníci v oblasti vzdělávání na VŠ a výzkumných institutech.

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Studijní plán obsahuje povinnou praxi v rozsahu 100 hodin, kterou student absolvuje během studia. Praxe zahrnuje jak přímou práci ve vybrané instituci či organizaci, tak i reflektivní úkoly, které studenti v průběhu praxe vypracovávají a prezentují.

Praxe zásadně přispívá k naplnění výstupů učení, a to zejména výstupů 2, 3 a 7. Studenti během praxe provádějí analýzu vzdělávacích potřeb a na jejím základě se podílejí na koncepční práci, jako je příprava vzdělávacích akcí či celých programů. Zapojují se do tvorby koncepcí rozvoje lidských zdrojů, seznamují se s konkrétními projekty a podílejí se na datové analýze.

Studenti se podílejí na projektech Národního pedagogického institutu, Vzdělávacího institutu pro Moravu, Vysočina Education a dalších. Spolupráce probíhá také s odbory školství při městských úřadech (např. Brno, Jihlava aj.) a částečně také s orgány Jihomoravského kraje.

Další možnosti nabízí společnosti a neziskové organizace zabývající se vzděláváním. Ústav pedagogických věd tak úzce spolupracuje například se společnostmi SCIO, PAQ Research nebo EDUin. Poslední skupinu partnerů tvoří komerční organizace poskytující vzdělávací aktivity či personální oddělení v korporátní sféře.

Doporučený rozsah magisterské diplomové práce je 120 000 znaků. Maximální rozsah 200 000 znaků.

V magisterské diplomové práci studenti prokazují, že jsou schopni kriticky pracovat s odbornou literaturou (včetně zahraniční), studovat a využívat teorie a koncepty, konzistentně používat odbornou terminologii a samostatně realizovat empirický výzkum nebo vytvořit projekt uplatnitelný v pedagogické praxi. Studenti si vybírají ze tří základních typů diplomové práce:

Teoreticko-empirická práce, která obsahuje výzkumný projekt včetně všech náležitostí – metodologického postupu, popisu sběru dat, jejich interpretace, diskuse výsledků a shrnutí výzkumného šetření.

Teoreticko-aplikační práce, která zahrnuje modelový projekt směřující k využití v pedagogické praxi.

Teoretická práce, tedy teoretické zpracování vybraného tématu nebo problému. Student využívá adekvátní metody, pracuje s aktuální a reprezentativní zdrojovou literaturou, formuluje průkazné argumenty, zachovává terminologickou jednotnost a vyvozuje jasné závěry.

Práce musí obsahovat úvodní strany a prohlášení autora o původnosti práce.

Na Ústavu pedagogických věd FF MU mají možnost absolventi magisterského studia management ve vzdělávání studovat v doktorském studiu, a to obory Pedagogika a Andragogika (rovněž v anglickém jazyce).