Cíle studijního programu
Magisterské studium programu Řecká a latinská studia se realizuje ve třech specializacích: klasická řečtina, klasická latina a středověká latina, pro latinu mohou studenti využít rovněž možnost sdruženého studia Latinský jazyk a literatura (hlavní + vedlejší studijní plán). Cílem studia je prohloubit znalosti a jazykové kompetence, které studenti získali v bakalářském cyklu, a rozšířit je o poklasické a středověké fáze latinského a řeckého jazyka a jejich literatur. Komplexní porozumění řeckému a latinskému jazyku a kultuře v celé jejich historii včetně interdisciplinárních přesahů završují kurzy společného základu věnované poklasické a středověké literatuře, základům evropské vědy, vlivu biblických textů na formování evropské kultury a v neposlední řadě otázkám práce s antickými a středověkými písemnými prameny (přejetí písemných systémů, základy paleografie, textové kritiky a ediční práce). Studium vybaví své absolventy moderními metodologickými nástroji potřebnými k odborné práci, podrobným vhledem do problematiky antických či středověkých a neolatinských literárních památek a schopností jejich kontextualizace s ohledem na výzvy současného světa. Studium dále rozvíjí obecně kulturní znalosti i analytické schopnosti, které jsou dnes vyžadovány v nejrůznějších oborech.
Studium tedy poskytuje komplexní pohled na vývojové fáze latinského/řeckého jazyka od nejstarších archaických dokladů přes období středověku s výhledem na další osudy jazyka v období humanismu. Prohlubuje znalost antické literatury, zasazuje znalosti o starověku do širších souvislostí, a ukazuje tak na význam řecké a latinské kultury pro formování evropské kultury a vzdělanosti. Důležitou součástí všech studijních plánů je četba originálních textů, při níž si studenti osvojí schopnost mnohostranné interpretace latinského či řeckého textu (gramatické, literární i kulturně-historické), velký důraz je kladen i na četbu antických či středověkých děl v překladu.
Tento studijní program byl vytvořen/inovován za podpory EU, Next Generation, Národního plánu obnovy a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu NPO 7.4. – Podpora zelených dovedností a udržitelnosti na MU, reg. č. 0016/NPO74_PZDU_VS.
Studijní plány
Přijímací řízeníPřijímací řízení do navazujících magisterských programů - akad.rok 2026/2027 (zahájení: podzim 2026)Termín podání do půlnoci 30. 4. 2026
- Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programu
Termín pro podání přihlášky: 1. leden – 30. duben
Komu je program určen: Program je určen absolventům bakalářského studia – bez omezení.
Předmět přijímací zkoušky: přijímací zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemná část vychází z požadavků ke státní bakalářské zkoušce v programu Řecká a latinská studia na FF MU, včetně četby v originálech a překladech (podrobné informace zde).
Součástí písemné části přijímací zkoušky jsou následující úkoly:
- překlad libovolného textu řeckého/latinského autora (dle zvolené specializace) z povinné četby bakalářského studia se slovníkem, včetně otázek týkajících se gramatiky;
- prokázat schopnost porozumět odbornému textu v cizím jazyce (angličtina) a analyzovat ho.
V případě úspěšného absolvování písemného testu jsou uchazeči pozváni k ústní části přijímací zkoušky. Ústní pohovor je zaměřený na odborné předpoklady uchazečů pro studium a prověřuje povšechnou znalost literárního a kulturního kontextu antického/středověkého světa dle zvolené specializace. Uchazeči předloží předběžný návrh tématu, kterému by se chtěli věnovat v rámci magisterské diplomové práce, podložený rešerší odborné literatury (návrh o rozsahu 500-1000 slov, plus odborná literatura). Návrh uchazeči předloží v elektronické podobě nejpozději týden před datem písemné přijímací zkoušky na adresu prijimacky_uks@phil.muni.cz. V případě uchazečů o studium ve vedlejším studijním plánu se ústní pohovor týká obhájené nebo obhajované bakalářské diplomové práce uchazečů z předchozího studia. Pohovor je individuální a jeho předpokládaná délka je 30 min.
Prominutí přijímací zkoušky: Písemná část přijímací zkoušky může být prominuta uchazečům, kteří složili bakalářskou zkoušku v programu Řecká a latinská studia na FF MU a která byla hodnocena slovy „prospěl/a výborně“ (v případě absolventů předcházejících programů bude žádost o prominutí zkoušky posouzena individuálně). Ústní část přijímací zkoušky nelze prominout.
O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.
- Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program
Hranice úspěšnosti přijímací zkoušky: V písemné části je nutné získat minimálně 70 bodů z celkových 100 bodů; u ústní části je nutné získat minimálně 25 bodů z celkového počtu 40 bodů.
Studium
- CíleMagisterské studium programu Řecká a latinská studia se realizuje ve třech specializacích: klasická řečtina, klasická latina a středověká latina, pro latinu mohou studenti využít rovněž možnost sdruženého studia Latinský jazyk a literatura (hlavní + vedlejší studijní plán). Cílem studia je prohloubit znalosti a jazykové kompetence, které studenti získali v bakalářském cyklu, a rozšířit je o poklasické a středověké fáze latinského a řeckého jazyka a jejich literatur. Komplexní porozumění řeckému a latinskému jazyku a kultuře v celé jejich historii včetně interdisciplinárních přesahů završují kurzy společného základu věnované poklasické a středověké literatuře, základům evropské vědy, vlivu biblických textů na formování evropské kultury a v neposlední řadě otázkám práce s antickými a středověkými písemnými prameny (přejetí písemných systémů, základy paleografie, textové kritiky a ediční práce). Studium vybaví své absolventy moderními metodologickými nástroji potřebnými k odborné práci, podrobným vhledem do problematiky antických či středověkých a neolatinských literárních památek a schopností jejich kontextualizace s ohledem na výzvy současného světa. Studium dále rozvíjí obecně kulturní znalosti i analytické schopnosti, které jsou dnes vyžadovány v nejrůznějších oborech.
Studium tedy poskytuje komplexní pohled na vývojové fáze latinského/řeckého jazyka od nejstarších archaických dokladů přes období středověku s výhledem na další osudy jazyka v období humanismu. Prohlubuje znalost antické literatury, zasazuje znalosti o starověku do širších souvislostí, a ukazuje tak na význam řecké a latinské kultury pro formování evropské kultury a vzdělanosti. Důležitou součástí všech studijních plánů je četba originálních textů, při níž si studenti osvojí schopnost mnohostranné interpretace latinského či řeckého textu (gramatické, literární i kulturně-historické), velký důraz je kladen i na četbu antických či středověkých děl v překladu.
Tento studijní program byl vytvořen/inovován za podpory EU, Next Generation, Národního plánu obnovy a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu NPO 7.4. – Podpora zelených dovedností a udržitelnosti na MU, reg. č. 0016/NPO74_PZDU_VS.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- popsat hláskový, morfologický a syntaktický vývoj latiny nebo řečtiny od archaického období až do pozdní antiky, respektive do konce středověku a vysvětlit faktory a principy vývoje jazyka;
- aplikovat teoretické přístupy na latinské texty, porovnat stavbu klasické latiny se středověkou; v případě řecké specializace aplikovat metody historicko-srovnávací lingvistiky a orientovat se v dějinách přístupů k vývoji řečtiny;
- popsat rysy antické literatury, její žánrové rozvrstvení a její vývoj v pozdní antice a ve středověku;
- načrtnout filozofické, historické a náboženské pozadí vývoje antické společnosti včetně jejich recepce ve středověké a moderní evropské kultuře;
- orientovat se v sociokulturním kontextu antických i středověkých písemných systémů a památek, včetně epigrafických, v případě středověké latinské specializace získá i schopnost číst středověké rukopisné prameny a kriticky je zpřístupňovat v edicích;
- zorientovat se v počátcích evropské vědy;
- překládat složitější latinské nebo řecké prozaické i básnické texty do češtiny a kriticky je interpretovat;
- vysvětlit specifika recepce antických motivů ve středověké literatuře a popsat žánrovou mapu středověké literatury;
- samostatně pracovat s cizojazyčnou odbornou literaturou, elektronickými databázemi a různými zdroji informací;
- vytvořit delší vnitřně strukturovaný text o odborných tématech.
- Uplatnění absolventa
Absolventi jsou kvalifikováni pro práci v kulturních institucích, jako jsou archivy, knihovny a muzea, dále pro práci na humanitně orientovaných vysokých školách (filozofické, teologické, lékařské fakulty) a v humanitně orientovaných ústavech Akademie věd ČR, a to na pozicích odpovídajících magisterskému stupni vzdělání. Absolventi můžou vykonávat také odborně i jazykově orientované práce v knižních nakladatelstvích a ve všech médiích. Kromě toho mohou působit v komerční sféře na všech pozicích, kde jsou zaměstnavatelem jako důležité dovednosti vyžadovány samostatnost, schopnost analyzovat a kriticky pracovat s písemnými dokumenty, formulační zdatnost či schopnost kultivovaného mluveného a písemného projevu. Absolventi umí vyhledávat různé zdroje informací, kriticky je hodnotit a náležitě používat. Poznatky získané studiem antického světa a latinské vzdělanosti umožňují lepší orientaci ve většině oblastí evropské kultury. Tyto dovednosti jim umožní flexibilně se adaptovat na měnící se požadavky trhu práce.
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánůBakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině. Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
- Praxe
Tento program nemá povinnou praxi.
- Cíle závěrečných prací
Standardní rozsah magisterské práce je 140 000 znaků, včetně poznámek pod čarou, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací; úvodní strany a přílohy se do rozsahu nezapočítávají. Student volí téma práce samostatně, a to buď z témat zveřejněných v Informačním systému MU, nebo po individuální domluvě se školitelem. Magisterská práce dokládá schopnost studenta dobře se orientovat v domácí, a zvláště cizojazyčné odborné literatuře ke zvolenému tématu a kriticky ji zhodnotit. Prokazuje také schopnost studenta zpracovat práci v souladu se současnými teoretickými přístupy a příslušnou metodologií, pracovat s latinskými a řeckými prameny a používat, formulovat a obhájit vlastní závěry.
- Návaznost na další studijní programy
Absolvent studijního programu Řecká a latinská studia může po splnění podmínek přijímacího řízení studovat ve studiu doktorském. Na Ústavu klasických studií lze studovat program Klasická filologie, který je zaměřený na latinský a řecký jazyk a literaturu od počátků až do prvních staletí našeho letopočtu, nebo interdisciplinární program Latinská medievistika, který je zaměřený především na práci se středověkými rukopisnými prameny, jejich zpřístupnění a kritickou interpretaci v literárněhistorickém kontextu evropské kulturní tradice.