Cíle studijního programu
Program má za cíl připravovat špičkové odborníky v oboru Literární filologie rozvíjeném filologickými ústavy napříč FF MU.
Absolventi budou připraveni na kariéru v akademických a vědeckých institucích v primárním I aplikovaném výzkumu, ovšem jejich vzdělání a schopnosti jim umožní kariérní existenci i mimo tento rámec, a to v především v organizacích a institucích zabývajících se edukací či propojením literatury a literární vědy a jiných odvětví, případně v organizacích zabývající se produkcí, vydáváním a prezentací literatury, a to v širokém spektru národních literatur a jejich vědeckého uchopení. Vzhledem ke skladbě konkrétních témat a oblastí, v nichž jsou studenti školeni, je zřejmé, že jejich uplatnění může mít jak domácí, tak I výrazně mezinárodní rozměr.
Výzkumná témata, která doktorandi řeší, odráží vědeckovýzkumnou strategii filologických oborů FF MU a spadají do následujících oblastí:
1) Literatura konkrétního jazyka/jazykové skupiny
2) Literární věda konkrétního jazyka/jazykové skupiny
3) Literární komparatistika
4) Literatura a literární věda v interdisciplinární a intermediální perspektivě
5) Literárně-areálová studia.
Studijní plány
Přijímací řízeníPřijímací řízení do doktorských programů - akad.rok 2026/2027 (zahájení: podzim 2026)Termín podání do půlnoci 30. 4. 2026
- Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programu
Dvoukolové přijímací řízení
Přijímací řízení do DSP LvF je dvoukolové. V prvním kole jsou posuzovány předem dodané podklady. Druhé kolo má podobu ústního pohovoru. Do druhého kola jsou pozváni jen ti uchazeči, kteří uspějí v prvním kole. Ústní pohovor standardně probíhá v prezenční a ve výjimečných případech i v distanční (online) podobě.
Termín podání přihlášek: 1. leden – 30. duben
Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 30. dubna
Podklady pro přijímací řízení jsou:
- a) životopis;
- b) projekt disertační práce v českém nebo anglickém jazyce;
- c) soupis tvůrčí a publikační činnosti (pokud existuje);
- d) příslib spolupráce s konkrétním školitelem a konzultantem (pokud existuje).
Podklady k přijímacímu řízení vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 30. 4. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.
Požadavky a kritéria hodnocení přijímacího řízení
V prvním kole přijímacího řízení jsou posouzeny předem dodané podklady. Komise sestavená z odborníků v oboru posoudí adekvátnost a kvalitu podkladů a především pak kvalitu projektu disertačního výzkumu.
Ústní pohovor ve druhém kole probíhá formou rozpravy nad projektem disertační práce. Ve druhém kole bude posuzována také
- a) odborná připravenost;
- b) jazyková připravenost;
- c) motivace ke studiu;
- d) předcházející zkušenosti s výzkumnou prací;
- e) příslib možné spolupráce s konkrétním školitelem a konzultantem.
O přiřazení uchazeče ke konkrétnímu školiteli ze seznamu aktivních školitelů rozhoduje oborová rada na návrh přijímací komise.
- Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program
Hranice pro prospěch v přijímacím řízení
- 1. kolo: Hodnotí se (a) připravenost uchazeče ke studiu na základě jeho curriculum vitae, seznamu vlastních publikací a jejich relevance k projektu a obhájené diplomové práce s posudky (max. 10 bodů), (b) projekt disertační práce se seznamem relevantní literatury k projektu (max. 20 bodů), (c) vhodnost projektu vzhledem ke studijnímu programu, potenciálních školitelů a kapacitě pracoviště (max. 20 bodů)
- 2. kolo: Komisionální rozprava nad projektem dizertační práce (max. 50 bodů)
V obou kolech přijímacího řízení je stanovena minimální hranice pro prospěch, resp. pro postup do dalšího kola přijímacího řízení (nejnižší počet bodů). Hranice pro prospěch mohou být s přihlédnutím k aktuálním kapacitám daného studijního programu v době přijímacího řízení sníženy. Minimální hranicí pro prospěch u všech programů je 50 % z celkového hodnocení v daném kole přijímacího řízení. Maximální bodové hodnocení v obou kolech přijímacího řízení je 50 bodů.
Studium
- CíleProgram má za cíl připravovat špičkové odborníky v oboru Literární filologie rozvíjeném filologickými ústavy napříč FF MU.
Absolventi budou připraveni na kariéru v akademických a vědeckých institucích v primárním I aplikovaném výzkumu, ovšem jejich vzdělání a schopnosti jim umožní kariérní existenci i mimo tento rámec, a to v především v organizacích a institucích zabývajících se edukací či propojením literatury a literární vědy a jiných odvětví, případně v organizacích zabývající se produkcí, vydáváním a prezentací literatury, a to v širokém spektru národních literatur a jejich vědeckého uchopení. Vzhledem ke skladbě konkrétních témat a oblastí, v nichž jsou studenti školeni, je zřejmé, že jejich uplatnění může mít jak domácí, tak I výrazně mezinárodní rozměr.
Výzkumná témata, která doktorandi řeší, odráží vědeckovýzkumnou strategii filologických oborů FF MU a spadají do následujících oblastí:
1) Literatura konkrétního jazyka/jazykové skupiny
2) Literární věda konkrétního jazyka/jazykové skupiny
3) Literární komparatistika
4) Literatura a literární věda v interdisciplinární a intermediální perspektivě
5) Literárně-areálová studia.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- orientovat se v klíčových minulých i současných teoretických přístupech, konceptech a strategiích na mezinárodní úrovni;
- schopen navrhovat provádět primární i aplikovaný výzkum ve svém oboru;
- navrhovat grantové žádosti a spolupracovat na řešení grantových projektů;
- reprezentovat výsledky svého výzkumu na domácích a mezinárodních výzkumných fórech;
- úspěšně žádat o zaměstnání či o postdoktorandskou či grantovou pozici v oboru své specializace, ale i v oborech příbuzných;
- být připraven odborně vést studenty v oblasti svého výzkumu I v širších akademických kontextech;
- orientovat se v oblasti etiky vědecké práce.
- Uplatnění absolventa
Absolventi doktorského studia mohou získanou kvalifikaci uplatnit především na akademických a univerzitních pracovištích, kde mohou provozovat výzkumnou činnost v rámci primárního i aplikovaného výzkumu a/nebo činnost edukační. V širším kontextu akademického provozu absolventi mohou zastávat pozice spojené s praktickým organizačním, edukačním, popularizačním, koncepčním či finančním rozměrem vědecké práce. Nicméně získané akademické dovednosti by měly absolventům zaručit dostatek možností uplatnit se i mimo primárně akademické prostředí, na pozicích spojených se získáváním, analýzou, syntézou a vyhodnocením a případně praktickým použitím a předáváním informací.
- Praxe
Během studia musí doktorand absolvovat:
- zahraniční studijní/badatelský pobyt v délce minimálně jeden měsíc (u interní formy studia v souvislé délce, u kombinované formy v součtu)
- kurzy a činnosti rozvíjející jeho pedagogické dovednosti (u studentů interního studia se většinou jedná o aktivity spojené s činností na katedře školitele, u studentů kombinované formy studia lze uznat jejich pedagogickou praxi mimo pracoviště školitele)
- kurzy rozvíjející jeho odborné znalosti
- splnit podmínky tvůrčí činnosti (prezentace výsledků výzkumu formou vystoupení na odborných fórech v ČR a zahraničí a odborných článků dle požadavků programu).
- Standardy kvalifikačních prací
Disertační práce řeší speciální badatelský problém odpovídající typu studia. Student v ní musí prokázat schopnost samostatné vědecké práce, to znamená vytvořit hypotézu, osnovu a časový plán práce, vyhledat a zpracovávat relevantní odbornou literaturu podle tematického zaměření své práce, sbírat adekvátními metodami relevantní materiál výzkumu, popsat, analyzovat, interpretovat a vyhodnotit sebraný materiál, to vše v přiměřeném kontextu aktuálního rozvoje oboru. Kvalifikační práce musí být předložena v požadovaném rozsahu a standardní kvalitě obsahové, jazykové i formální podle požadavků kladených na disertační práce. Práce je hodnocena na základě posudků vedoucího práce a dvou oponentů. Rozsah disertační ráce je zpravidla 240.000 – 400.000 znaků bez příloh a literatury, dle tématu a zaměření práce.