Co jsou to „nosné tradice české literárněvědné slavistiky“?

POSPÍŠIL, Ivo. Co jsou to „nosné tradice české literárněvědné slavistiky“? In Pospíšil, Ivo; Šaur, Josef. Nosné tradice české slavistiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 5-15. ISBN 978-80-210-5907-8.

Základní údaje

• Originální název: Co jsou to „nosné tradice české literárněvědné slavistiky“?
• Název anglicky: What are "inspiring traditions of Czech Slavonic studies"?
• Autoři: POSPÍŠIL, Ivo (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 1. vyd. Brno, Nosné tradice české slavistiky, od s. 5-15, 11 s. 2012.
• Nakladatel: Masarykova univerzita

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: Písemnictví, masmedia, audiovize
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/12:00061315
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-210-5907-8
• Klíčová slova česky: nosné tradice české slavistiky; pluralita přístupů; dialog a disperznost; důvody kompaktnosti slavistiky
• Klíčová slova anglicky: inspiring traditions of Czech Slavonic studies; plurality of approaches; dialogue and dispersion; arguments for the compactness of Slavonic studies
• Štítky: RIV - zkontrolováno, rivok

Anotace

Autor přítomného článku ukazuje na nosné tradice české slavistiky, které spatřuje v pluralitě přístupů a zejména v tzv. české škole literární komparatistiky prezentované Slavomírem Wollmanem ve dvou monografiích, která – na rozdíl od jiných přístupů - se soustřeďuje na srovnávací přístup, genologii, literární směry a byla a je metodologicky flexibilní a integrativní. Na závěr autor uvádí externí a interní důvody kompaktnosti slavistiky jako vědní disciplíny.

Anotace anglicky

The author of the present article demonstrates the inspiring traditions of Czech Slavonic studies he sees in the plurality of approaches and especially in the so-called Czech School of Comparative Studies presented by Slavomír Wollman in two of his monographs – which – apart from some other attitudes – focuses on the comparative approach, genre studies (genology), literary currents and has always been flexibile and integrative in the Niels field of methodology. In the conclusion the author manifests both extrinsic and intrinsic arguments for the compactness of Slavonic studies as a scholarly discipline.