2012
Knowledge Infrastructure in Regions as the Quality of Business Environment Factor
ŽÍTEK, Vladimír, Viktorie KLÍMOVÁ a Milan VITURKAZákladní údaje
Originální název
Knowledge Infrastructure in Regions as the Quality of Business Environment Factor
Název česky
Znalostní infrastruktura v regionech jako faktor kvality podnikatelského prostředí
Autoři
ŽÍTEK, Vladimír (203 Česká republika, garant, domácí), Viktorie KLÍMOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Milan VITURKA (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Acta academica karviniensia, Karviná, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2012, 1212-415X
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50200 5.2 Economics and Business
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14560/12:00061358
Organizační jednotka
Ekonomicko-správní fakulta
Klíčová slova česky
Univerzity a vysoké školy; vzdělávání, výzkum a vývoj; znalostní infrastruktura; vědecko-technické parky; podnikatelské inkubátory
Klíčová slova anglicky
Universities and colleges; education; research and development; knowledge infrastructure; science and technology parks; business incubators
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 1. 3. 2013 10:49, prof. RNDr. Milan Viturka, CSc.
V originále
The assessment of knowledge infrastructure, implemented on the level of administrative districts of authorized municipalities – 206 units in total, is aimed at the institutional support for knowledge base development, the fundamental component of which is the infrastructure for education. The main attention is paid to the complexity of appropriate supply. The main objective of the article is dividing of districts into five qualitative groups and their synthesis by regions. The biggest weight is assigned to the location of public universities in regions, lower weight to private universities, colleges and secondary schools. The obtained data about the educational infrastructure has been complemented by an analysis of location of science and research institutes, science and technology parks and business incubators. The most significant centres found in the best classification group are Prague and Brno. The second group contains all the remaining regional capitals except Karlovy Vary, together with Opava – a traditional university centre. The strongest centre within this group is Ostrava, the weakest is Jihlava. Based on this dividing, possibilities to influence the characteristics of knowledge infrastructure factors in the future were suggested.
Česky
Hodnocení znalostní infrastruktury, prováděné na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností, tzn. 205 jednotek, je orientováno na institucionální zabezpečení rozvoje znalostní báze, jehož základní komponentu tvoří infrastruktura pro vzdělávání. Hlavní důraz byl položen na komplexnost odpovídající nabídky. Hlavním cílem příspěvku je rozdělit správní obvody obcí s rozšířenou působností do pěti kvalitativních skupin a provést jejich syntézu dle krajů. Největší váha byla přiznána přítomnosti veřejných vysokých škol v regionu, menší pak následně soukromým VŠ, vyšším odborným a středním školám. Zjištěné informace o infrastruktuře vzdělávání byly doplněny analýzou rozmístění vědeckých a výzkumných ústavů a dále vědecko-technických parků a podnikatelských inkubátorů. Jako nejvýznamnější centra zařazená do nejlepší klasifikační skupiny byly identifikovány Praha spolu s Brnem. Do následující 2. skupiny byla zařazena všechna zbývající krajská města s výjimkou Karlových Varů, doplněná tradičním vysokoškolským centrem Opavou. Nejsilnějším centrem v rámci této skupiny je Ostrava a naopak nejslabším centrem Jihlava. Na základě tohoto rozdělení jsou navrženy možnosti, jak lze ovlivnit faktory znalostní infrastruktury v budoucnosti.
Návaznosti
| MUNI/A/0866/2010, interní kód MU |
|