J 2012

Oak woodland vegetation of Turkey-a first overview based on multivariate statistics

UĞURLU, Emin, Jan ROLEČEK a Erwin BERGMEIER

Základní údaje

Originální název

Oak woodland vegetation of Turkey-a first overview based on multivariate statistics

Název česky

Vegetace dubových lesů Turecka – první přehled založený na mnohorozměrné statistice

Autoři

UĞURLU, Emin (792 Turecko), Jan ROLEČEK (203 Česká republika, garant, domácí) a Erwin BERGMEIER (276 Německo)

Vydání

Applied Vegetation Science, Wiley-Blackwell, 2012, 1402-2001

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10600 1.6 Biological sciences

Stát vydavatele

Spojené státy

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impakt faktor

Impact factor: 2.263

Kód RIV

RIV/00216224:14310/12:00061426

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

DOI

UT WoS

000308373500014

Klíčová slova česky

fytogeografie;gradientová analýza;klasifikace vegetace

Klíčová slova anglicky

gradient analysis;phytogeography;vegetation classification

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 11. 4. 2013 10:55, Ing. Andrea Mikešková

Anotace

ORIG CZ

V originále

The main gradients in compositional diversity of Turkey’s oak woodland vegetation range from xerophytic evergreen woodlands near the Mediterranean Sea coast to mesophytic deciduous forests near the Black Sea coast and to continental open (semi-) deciduous (south-) east Anatolian woodlands and shrublands. These compositional gradients are associated with gradients in species traits and macroclimate. Silvopastoralism and coppicing are very common forms of land use of Turkish oak forests, although both have somewhat declined recently. Old-growth forests are scarce or absent in most oak-dominated systems.

Česky

Hlavní gradienty druhového složení tureckých doubrav sahají od xerotermních stálezelených lesů na pobřeží Středozemního moře k mezofilním opadavým lesům na pobřeží Černého moře a ke kontinentálním otevřeným (polo)opadavým (jiho)východoanatolským lesům a křovinám. Tyto gradienty druhového složení jsou spojeny s gradienty v druhových vlastnostech a makroklimatu. Lesní pastva a pařezení jsou běžnými způsoby hospodaření v tureckých dubových lesích, byť v poslední době poněkud ustoupily. Staré porosty jsou vzácné nebo zcela chybějí ve většině ekosystémů s dominancí dubu.