2012
Jazyk(y) Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců v ústavách od 19. století do současnosti (1. část)
KREJČÍ, PavelZákladní údaje
Originální název
Jazyk(y) Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců v ústavách od 19. století do současnosti (1. část)
Název anglicky
Language(s) of Serbs, Croats, Bosniaks and Montenegrins in constitutions since 19th Century until today (Part 1)
Autoři
KREJČÍ, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Praha, Navýchod, od s. 16-19, 4 s. 2012
Nakladatel
Na východ od Aše
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Popularizační texty a aktivity
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/12:00074622
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISSN
Klíčová slova česky
jazyk a ústava; srbochorvatština a ústava; srbština a ústava; chorvatština a ústava; bosenština a ústava; černohorština a ústava
Klíčová slova anglicky
language and constitution; Serbo-Croatian language in Constitution; Serbian language in Constitution; Croatian language in Constitution; Bosnian language in Constitution; Montenegrin language in Constitution
Štítky
Změněno: 20. 10. 2016 09:49, doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
V originále
Článek přináší přehled problematiky označování jazyka Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců, jak se odrážel především v ústavách jednotlivých jihoslovanských zemí. Důležitost symbolického významu jazyka je patrná prakticky ve všech ústavách postjugoslávských republik zformovaných po roce 1990 (články zmiňující úřední jazyk jsou vždy mezi prvními v rámci dané ústavy), ale bylo tomu tak třeba i v obou ústavách královské Jugoslávie, v jazykových zákonech ustašovského Chorvatska nebo v nařízeních organizovaného protifašistického odboje (AVNOJ). Politizace otázky standardního jazyka v srbsko-chorvatském prostoru (jeho jména, historie, podoby, normy) dosáhla největší intenzity v posledních 22 letech a velmi často zasahuje i do objektivity odborného posuzování této problematiky.
Anglicky
The different aspects that affect the understanding and the social and political stress over the questions of the standard language in the area where today live Serbs, Croats, Bosniaks and Montenegrins reflected also over the content of certain articles in the constitutions concerning language. The importance of the symbolic meaning of language is not obvious only in the constitutions of practically all post-Yugoslav republics, formed after 1990 (the articles about language are in the beginning of the text of the constitution). We can see it also in the first constitutions of monarch Yugoslavia, in the language laws of Ustaša's Croatia, in the directives of AVNOJ and in the constitution of SR B&H from 1974. The politisation of the question of standard language in the Serbo-Croatian area (its name, history, form) is so great in the last 22 years and many times makes difficult or unables the objective scientific view over the problem.