J 2012

Adam Smith: Od etiky k ekonomii

ŠTĚRBA, Radim a Oldřich KRÁLÍK

Základní údaje

Originální název

Adam Smith: Od etiky k ekonomii

Název česky

Adam Smith: Od etiky k ekonomii

Název anglicky

Adam Smith: From ethics to economics

Autoři

ŠTĚRBA, Radim a Oldřich KRÁLÍK

Vydání

Civilia, Olomouc, Univerzita Palackého, 2012, 1214-1348

Další údaje

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

Klíčová slova česky

Adam Smith, morální filosofie, ekonomie, neviditelná ruka trhu, francouzští fyziokraté, rozpory v etických přístupech.

Klíčová slova anglicky

Adam Smith, moral philosophy, economics, the invisible hand of the market, French physiocrats, differences in ethical attitudes

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 22. 3. 2013 09:32, PhDr. Mgr. Radim Štěrba, Ph.D., DiS.

Anotace

V originále

Příspěvek je zaměřen na význam výuky etiky a ekonomie pro studenty a pedagogy v našem státě. Těžiště práce je zaměřeno na přínos Adama Smitha pro rozšíření poznatků v obou disciplínách. Na problematiku etiky je zaměřeno dílo: Teorie mravních citů (1759) a základy pozitivní ekonomie jsou specifikovány v Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776). Adekvátní pozornost je věnována životu A. Smitha. Mimořádně významná byla jeho cesta do Francie a Švýcarska, při níž měl možnost konfrontovat své názory s francouzskými fyziokraty (především s F. Quesnayem a A. R. Turgotem). Jeho dílo vycházelo z přednášek morální filosofie na Glasgowské univerzitě.

Česky

Příspěvek je zaměřen na význam výuky etiky a ekonomie pro studenty a pedagogy v našem státě. Těžiště práce je zaměřeno na přínos Adama Smitha pro rozšíření poznatků v obou disciplínách. Na problematiku etiky je zaměřeno dílo: Teorie mravních citů (1759) a základy pozitivní ekonomie jsou specifikovány v Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776). Adekvátní pozornost je věnována životu A. Smitha. Mimořádně významná byla jeho cesta do Francie a Švýcarska, při níž měl možnost konfrontovat své názory s francouzskými fyziokraty (především s F. Quesnayem a A. R. Turgotem). Jeho dílo vycházelo z přednášek morální filosofie na Glasgowské univerzitě.