C 2012

Příliš kruté pro Američany. Carlo Ponti, česká nová vlna a barrandovské koprodukce se západní Evropou

SKOPAL, Pavel a Francesco DI CHIARA

Základní údaje

Originální název

Příliš kruté pro Američany. Carlo Ponti, česká nová vlna a barrandovské koprodukce se západní Evropou

Název česky

Příliš kruté pro Američany. Carlo Ponti, česká nová vlna a barrandovské koprodukce se západní Evropou

Název anglicky

Too cruel for Americans. Carlo Ponti, Czech New Wave, and Barrandov co-productions with the Western Europe

Autoři

SKOPAL, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí) a Francesco DI CHIARA (380 Itálie)

Vydání

Vyd. 1. Praha, Hoří, má panenko, od s. 56-79, 24 s. 2012

Nakladatel

Národní filmový archiv

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

Písemnictví, masmedia, audiovize

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/12:00063126

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-7004-150-5

Klíčová slova česky

filmové koprodukce; česká nová vlna; transnacionální kinematografie

Klíčová slova anglicky

film co-productions; Czech new wave; transnational cinema

Štítky

Změněno: 30. 10. 2015 20:13, doc. Mgr. Pavel Skopal, Ph.D.

Anotace

V originále

Hoří, má panenko je možné chápat jako první případ specifičtějšího modelu koprodukční spolupráce. Zásadní roli v něm hrálo několik skutečností: důvěra v distribuční a festivalové úspěchy auteurského modelu evropského filmu v 60. letech; neotřesitelná finanční stabilita státem subvencovaného Filmového studia Barrandov; zaostalost východního bloku v technologické oblasti, ale také v životní úrovni, resp. kupní síle obyvatel; a specifičnost organizačního uspořádání Československého filmu, kde paralelně vedle sebe existovaly dva samostatné podniky, Československý filmexport a Filmové studio Barrandov. Podrobnější pohled na Hoří, má panenko nám ale umožňuje odhalit významné prvky fungování filmového průmyslu ve druhé polovině 60. let – ukazuje se tak například, jak důležitou roli přisuzovalo barrandovské studio některým režisérům a jakou míru tvůrčí svobody měli. To není nijak překvapivé, i když je jistě potřebné nahradit mýtus svobodných šedesátých let podrobným výzkumem konkrétních realizačních podmínek. Ty nám pak odhalí i překvapivější věci: například to, jak intenzivní – třebaže často bezvýsledná či kontraproduktivní – byla jednání se západními producenty, a především to, jak důležitou roli hrál i v produkční oblasti nevýrobní prvek celé struktury státní kinematografie, tedy Československý filmexport.

Anglicky

We can take Milos Forman s movie Firemen s Ball as the first example of a specific model of co-productions.An analysis of the movie reveals significant features of film inudstry s elements - we can see the role of individual directors, the position of the foreign producers, and, above all, what role the unproductive part of the industry - the Czechoslovak Filmexport - took in the system.