2012
Pohlavní rozdíly v potravinových preferencích u adolescentů – přenášejí se i do konzumace?
FIALA, Jindřich a Lubomír KUKLAZákladní údaje
Originální název
Pohlavní rozdíly v potravinových preferencích u adolescentů – přenášejí se i do konzumace?
Název česky
Pohlavní rozdíly v potravinových preferencích u adolescentů – přenášejí se i do konzumace?
Název anglicky
Sexual diferences in food preferences in adolescents - are they projected into consuption?
Autoři
FIALA, Jindřich (203 Česká republika, garant, domácí) a Lubomír KUKLA (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Praktický lékař, Praha, Česká lékařská společnost J.E.Purkyně, 2012, 0032-6739
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30304 Public and environmental health
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/12:00064943
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
výživa; strava; pohlavní rozdíly; potravinové preference; konzumace, adolescenti
Klíčová slova anglicky
nutrition; diet; gender differences; food preferences; consumption; adolescents
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 27. 3. 2013 09:20, prof. RNDr. Luděk Bláha, Ph.D.
V originále
Úvod: Výživa výrazně ovlivňuje zdraví, a proto je důležité poznat faktory, určující výběr a složení stravy. Patří mezi ně chuťové, respektive potravinové preference. Cílem studie bylo zjistit, zda se liší potravinové preference mezi oběma pohlavími, a do jaké míry se preference promítají do konzumace. Metodika: V souboru 1655 dospívajících věku 15 let v oblasti Brna byly pomocí dotazníkového vyšetření zjišťovány jednak obliba (preference), jednak frekvence konzumace u 56 potravinových a nápojových položek, a následně byly analyzovány rozdíly mezi pohlavími. Výsledky: Potravinové preference se mezi pohlavími významně liší, přičemž preference dívek lze označit za výrazně zdravější. Z 10 nejoblíbenějších je v souladu se zdravou výživou u dívek 6 položek, u chlapců pouze 2 položky. Dívky výrazně pozitivněji vnímají zeleninu syrovou, cereální výrobky a čerstvé ovoce, a naopak výrazně negativněji vnímají sádlo, hamburger, uzeniny, červené maso, masné výrobky, vnitřnosti a sycené limonády. Mezipohlavní rozdíly v preferencích byly statisticky významné u 48 % položek. Co se týče skutečné konzumace, mezipohlavní rozdíly jsou podstatně menší než u preferencí. Desítka nejkonzumovanějších položek je u obou pohlaví zcela shodná, liší se jen pořadím. Rovněž v desítce nejméně konzumovaných položek je mezi pohlavími dobrá shoda, a to v 8 položkách. Z 10 nejoblíbenějších položek se u chlapců nachází pouze jediná položka (ovoce čerstvé) mezi 10 nejkonzumovanějšími, u dívek se z desítky nejoblíbenějších nacházejí mezi nejkonzumovanějšími 2 položky (ovoce čerstvé, zelenina syrová, sýr). Závěr: U adolescentů byly zjištěny výrazné mezipohlavní rozdíly v preferencích, kdy preference dívek byly jednoznačně blíže zdravé stravě. Preference se však příliš nepromítají do konzumace. Uváděná spotřeba se od preferencí výrazně odlišuje, a to tak, že celkově mnohem více koresponduje se zdravou stravou. Na rozdíl od preferencí jsou mezipohlavní rozdíly ve skladbě konzumované stravy jen velmi malé. Výsledky ukazují, že výběr stravy je u obou pohlaví velmi modifikovatelný vnějšími vlivy, které dokáží potlačit i pohlavní rozdíly v preferencích.
Anglicky
Introduction: Nutrition greatly affects health, and therefore it is important to identify the factors determining the choice and composition of the diet. These include food preferences, liking. The aim of the study was to determine whether food preferences differ between both sexes, and how much they are reflected in the consumption. Methods: Both food preferences and consumption frequency for 56 foods and beverages were investigated by questionnaire examination in a sample of 1665 adolescents aged 15 years in Brno district. The differences between the sexes were subsequently analysed. Results: Food preferences differ significantly between the sexes and the preferences of the girls can be described as significantly healthier. From the top-ten list of the most preferred food, 6 items are consistent with healthy diet in girls, while only 2 items in boys. Girls significantly more positively perceive raw vegetable, cereal products and fresh fruit, and, conversely, they perceive more negatively lard, hamburger, processed meats, read meat, offal and carbonated soft drinks. Gender differences in the preferences were statistically significant at 48 % of items. As for consumption, the gender differences are much smaller that of preferences. The top-ten of the most consumed items are identical for both sexes entirely; they differ only by the order. Also among the least consumed items there is a good concordance between sexes, 8 items from 10 are the same. From the top-ten of the most preferred items, only 1 item (fresh fruit) is among the top-ten of the most consumed foods in boys, and 3 items (fruit, raw vegetables, cheese) in girls. Conclusion: In adolescents, we found significant gender differences in food preferences, when the preferences of girls were much closer to healthy diet. However, the preferences are not reflected very much in consumption. The consumption differs singnificantly from preferences in the way that consumption is much closer to healthy diet. Unlike the preferences, the gender differences in consumption are only very small. The results show that the food choice in both sexes is very modifiable by external factors, which can suppress even the sexual differences in food preferences.
Návaznosti
NR8841, projekt VaV |
|