Erinnerungsorte der Liechtenstein. Einleitende Thesen

KNOZ, Tomáš. Erinnerungsorte der Liechtenstein. Einleitende Thesen. In Knoz, Tomáš; Geiger Peter. Liechtensteinische Erinnerungsorte in den böhmischen Ländern. 1. vyd. Vaduz: Liechtensteinisch-Tschechische Historikerkommission / Historischer Verein für das Fürstentum Liechtenstein, 2012, s. 11-31. ISBN 978-3-906393-60-5.

Základní údaje

Originální název

Erinnerungsorte der Liechtenstein. Einleitende Thesen

Název česky

Lichtenštejnská místa paměti. Úvodní teze

Název anglicky

The Places of Liechtenstein Memory. An Introductory Thesis

Autoři

KNOZ, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Vaduz, Liechtensteinische Erinnerungsorte in den böhmischen Ländern, od s. 11-31, 21 s. 2012

Nakladatel

Liechtensteinisch-Tschechische Historikerkommission / Historischer Verein für das Fürstentum Liechtenstein

---

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Lichtenštejnsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/12:00063352

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-3-906393-60-5

Klíčová slova česky

místa paměti; kultura paměti; Lichtenštejnové; Karel z Lichtenštejna; raný novověk; pobělohorské konfiskace; pohřební strategie

Klíčová slova anglicky

places of memory; culture of memory; the Liechtenstein family; Karel z Lichtenštejna (Charles I of Liechtenstein); Early modern period; nobility; post-White Mountain confiscations; burial strategy

Štítky

rivok

---

Anotace

V originále

Die Konstruktion der Erinnerung an die Familie der Liechtensteiner stellt ein kompliziertes Geflecht von Entitäten dar, das sich wandelnde sowie fortdauernde Konstruktionen, Dekonstruktionen und Rekonstruktionen umfasst. Es handelt sich um eine von konkreten, jeweils zeithistorisch bedingten Rechtsbedürfnissen beeinflusste Erinnerung, verbunden mit dem Aufstieg der Familie in der ersten Hälfte des 17. Jahrhunderts sowie deren nachfolgender Festigung und Prestigepflege mit langer Fortdauer, die durch die Erweiterung der Familienerinnerung an das am Hochrhein gelegene Liechtenstein im 18. Jahrhundert, die Schaffung einer "liechtensteinischen Landschaft" in Mähren im 19. Jahrhundert und selbstverständlich auch durch die Stärkung des apologetischen Element nach der doppelten Wegnahme des Grundbesitzes der Familie Liechtenstein im 20. Jahrhundert multipliziert wurde. Ein Beispiel für die Arbeit mit der Erinnerung (der Nicht-Erinnerung, dem Vergessen) der Familie der Liechtensteiner bzw. an die Liechtensteiner lässt sich etwa am dreifachen Fall der Verknüpfung der Familienerinnerung der Liechtensteiner und der Žerotíner am Ende der Regierungszeit Karls I. von Liechtenstein und nach dessen Tod dokumentieren, als sich das Phänomen der Konfiskationen nach der Schlacht am Weißen Berg mit dem Phänomen der Errichtung der Wranauer Grablege verband.

Česky

Konstrukce paměti rodu Lichtenštejnů je poměr složitým komplexem entit, zahrnujícím proměnné i trvající konstrukce, dekonstrukce a rekonstrukce. Jde o paměť ovlivněnou konkrétními dobově podmíněnými právními potřebami spojovanými s výrazným vzrůstem rodu v první polovině 17. století a jejího následného udržování a pěstování v dlouhém trvání, jež byla multiplikována rozšířením rodové paměti o hornorýnské Lichtenštejnsko v 18. století, vytvářením moravské "lichtenštejnské krajiny" v 19. století a samozřejmě také posílením apologetického elementu po dvojím odnětí pozemkového majetku rodu Lichtenštejnů ve 20. století. V této souvislosti jde o dějinnou paměť pěstovanou v kontextu obecné historické paměti, s níž v některých situacích vystupuje jako komplementární, nicméně v některých případech proti ní jako apologetická či dokonce její opositum. Tyto paměti se zdaleka netýkají pouze události dramatických, k nimž v souvislosti s rodem Lichtenštejnů došlo před polovinou 20. století, ale sahají i do podstatně hlubší minulosti a prostřednictvím odkazů navíc různé časové etapy konstrukce lichtenštejnské paměti propojují do "dlouhého trvání". Při nekomplementárním vztahu "paměti Lichtenštejnů" a "paměti na Lichtenštejny" lze přitom s určitým zjednodušením hovořit o určité "konkurenci pamětí" nebo dokonce "sporu pamětí". Ukázkou práce s pamětí (nepamětí, zapomněním) rodu Lichtenštejnů či na rod Lichtenštejnů tak lze například dokumentovat na trojím případu prolnutí lichtenštejnské a žerotínské rodové paměti na sklonku vlády a po smrti Karla I. z Lichtenštejna, tedy do období propojujícího fenomén pobělohorských konfiskací s fenoménem budování vranovské hrobky.

Anglicky

The Liechtenstein memory continuously overlaps the enclosed memory dimension of the aristocratic family and operates in an open space as a general memory. It impacts the general memory and is in turn influenced by it. The general historical memory reacts to the Liechtenstein memory and the Liechtenstein memory reacts to the general memory, which on both levels creates various kinds of memory synthesis and simultaneously also a clash of memories along with various types of deconstructions and reconstructions of memory. The places of Liechtenstein memory thus represent a relatively complex formation. They apply also to the places of Liechtenstein memory as a 'god in human mind' and also a 'point on the map' (whether it concerns the construction of the memory of the Liechtensteins or a construction of the Liechtensteins’ memory). As foundational phenomena in molding the Liechtenstein family memory were for a more detailed analysis chosen the post-White Mountain confiscations (as a historical event connected by historiography and in general understanding with the rule of Prince Charles I of Liechtenstein) and the tomb in Vranov u Brna (as a crucial element of the Liechtenstein burial strategy and construction of their long term memory.