2009
Polypragmazie nebo účelná farmakoterapie u seniorů?
WEBER, PavelZákladní údaje
Originální název
Polypragmazie nebo účelná farmakoterapie u seniorů?
Název česky
Polypragmazie nebo účelná farmakoterapie u seniorů?
Název anglicky
Polypharmacy or effective pharmacotherapy for seniors?
Autoři
Vydání
Protis, s.r.o. Brno, Sborník XVII. Brněnské dny praktického lékařství „Praktický lékař a civilizační nemoci“, Brno, 9.-10.10.2009, s.30-33. od s. 30-33, 4 s. 2009
Nakladatel
LF Masarykovy univerzity Brno
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
30200 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14110/09:00063565
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
ISBN
978-80-903674-7-0
Klíčová slova česky
stáří - polymorbidita - polyfarmakoterapie
Klíčová slova anglicky
old age - multi-morbidity - polypharmacy
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 6. 2. 2013 20:10, prof. MUDr. Pavel Weber, CSc.
V originále
Ač jsou si oba pojmy obsahově blízké a bývají někdy i profesionální veřejností zaměňovány, nelze je etymologicky prohlásit za identické. Polyfarmakoterapie často odůvodněná a účelná bývá ve stáří podmíněna zejména současně přítomnou polymorbiditou. I když jednotlivá onemocnění jsou zcela správně a indikovaně léčena podle EBM (medicína založená na důkazech), nejednou z toho hrozící možné farmakologické interakce ustupují poněkud do pozadí. Díky tomu mohou být i závažné obtížně odhalitelné. Polypragmazie je definována jako stav, kdy pacient – v některých případech zbytečně – užívá léčivých přípravků příliš mnoho, příliš dlouhou dobu nebo v nadměrných dávkách. O polypragmazii se mluví i v tom případě, kdy pacient užívá i jen jeden ne nezbytně nutný léčivý přípravek. Do určité míry má snahu tento pojem označit nekoordinovanost a neúčelnost terapeutických postupů a opatření. Polypragmazie tak může vést k exponenciálnímu nárůstu rizika nežádoucích účinků a lékových interakcí (při 6 a více lécích je riziko podle WHO zvláště vysoké).
Anglicky
Although the two terms are substantively similar and are sometimes confused by the public and professionals, you can not declare etymologically identical. Polypharmacotherapy often justified and is useful in old age depends primarily polymorbidity simultaneously present. Although the individual diseases are quite rightly indicated and treated according to EBM (evidence based medicine), of which more than once threatened possible pharmacological interactions recede somewhat into the background. So they can be severe and difficult to detect. Polypharmacy is defined as a condition where the patient - in some cases unnecessarily - medicines used too much, too long or in excessive doses. About polypharmacy is spoken even if the patient is taking even one not strictly necessary medicine. To some extent, this term tends to indicate unsuitability incoordination and therapeutic procedures and measures. Polypharmacy may lead to an exponential increase in the risk of adverse effects and drug interactions (with 6 or more drugs, the risk of WHO particularly high).