La « modernisation » de vieux sujets par Julius Zeyer ; les relations franco-tchèques dans l’œuvre de Zeyer

NOVOTNÁ, Miroslava. La « modernisation » de vieux sujets par Julius Zeyer ; les relations franco-tchèques dans l’œuvre de Zeyer. In Le « néo » dans les cultures européennes : sources, héritages et réécritures dans la littérature. 2012.

Základní údaje

Originální název

La « modernisation » de vieux sujets par Julius Zeyer ; les relations franco-tchèques dans l’œuvre de Zeyer

Název česky

„Modernizace“ starých námětů Juliem Zeyerem; francouzsko-české vztahy v díle Julia Zeyera

Název anglicky

"Modernization" of old subjects by Julius Zeyer, Czech-French relations in the work of Zeyer

Autoři

NOVOTNÁ, Miroslava

Vydání

Le « néo » dans les cultures européennes : sources, héritages et réécritures dans la littérature, 2012

---

Další údaje

Jazyk

francouzština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

Písemnictví, masmedia, audiovize

Stát vydavatele

Francie

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

Klíčová slova česky

kultura; literatura; Julius Zeyer; adaptace;

Klíčová slova anglicky

culture; literature; Julius Zeyer; adaptation

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

L’objet de la présente intervention cherche à éclaircir l’importance d’un écrivain tchèque de la seconde moitié du XIXe siècle non seulement pour la littérature tchèque, mais aussi pour la littérature « européenne ». Julius Zeyer, considéré comme le plus francophile de tous les écrivains tchèques de la fin du XIXe siècle, a choisi la méthode de l’adaptation plutôt que celle de la traduction pour présenter les ouvrages d’anciennes époques, de diverses cultures, de diverses nations. Mais c’était surtout les cultures tchèque et française qui étaient toujours au centre de son attention créatrice.

Česky

Naše přednáška se pokusí objasnit význam českého spisovatele druhé poloviny devatenáctého století nejen pro českou literaturu, ale také pro literaturu evropského rozsahu. Julius Zeyer byl považován za nejfrankofilnějšího ze všech českých spisovatelů konce devatenáctého století. Metodu adaptace považoval ve své době za velmi důležitou (důležitější než literární překlady) pro představení a pochopení děl dávných dob, různých kultur a různých národů. Byla to však právě česká a francouzská kultura, které byly neustále v centru jeho tvůrčí pozornosti.

Anglicky

Our lecture will attempt to clarify the meaning of Czech writers of the second half of the nineteenth century, not only for Czech literature, but also for literature on a European scale. Julius Zeyer was considered “le plus francophile” of all Czech writers of the nineteenth century. Adaptation of the method considered in his time as very important (more important than literary translation) for performance and understanding of works of ancient times, different cultures and different nations. But it is Czech and French culture, which were always in the center of his creative attention.