2012
Antecedents and correlates of self-assessed health: A longitudinal perspective
MILLOVÁ, Katarína; Alena SLEZÁČKOVÁ; Marek BLATNÝ a Martin JELÍNEKZákladní údaje
Originální název
Antecedents and correlates of self-assessed health: A longitudinal perspective
Název česky
Antcedenty a koreláty subjektivně hodnoceného zdraví: longitudinální perspektiva
Autoři
Vydání
International Society for the Study of Behavioural Development 2012: biennial meeting, 2012
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
50101 Psychology
Stát vydavatele
Kanada
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Klíčová slova česky
subjektivně hodnocené zdraví; longitudinální studie; střední dospělost
Klíčová slova anglicky
self-assessed health; longitudinal study; middle adulthood
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 13. 4. 2018 10:22, PhDr. Katarína Millová, Ph.D.
V originále
Health status in childhood and adolescence is not a very good predictor of subjectively assessed health in the later life (Kalimo, Vuori, 1991). Therefore, we should turn to other characteristics - personal, social, etc. There are a few longitudinal studies which show that childrens intelligence, adolescent personality or social characteristics are related to later health (e.g. Deary et al., 2004; Kokkonen, Pulkkinen, Kinnunen, 2001). In our longitudinal study (Brno Longitudinal Study on Life-Span Development), which is running from 1961, we have focused on psychological predictors and correlates of self-assessed health. We used data obtained from 70 individuals aged 41 to 44 years participating in our longitudinal study. Results show that especially personality predictors of self-assessed health can be found already in the middle adolescence. Personality characteristics played an important role also in the middle age. Surprisingly enough, results did not confirm any significant effect of the "traditional" correlates of positively assessed health (e.g. sense of coherence). In addition, these variables contributed only very little to the explanation of variance in self-assessed health. These results might as well be ascribed to the differences in cultural contexts (attitude towards one’s health; e.g. Silbereisen, Tomasik, 2008).
Česky
Zdravotní stav v dětství a adolescenci není velmi dobrým prediktorem subjektivně hodnoceného zdraví v pozdějším životě (Kalimo, Vuori, 1991). Proto bychom se měli soustředit na jiné charakteristiky - osobnostní, sociální atd. Existuje několik longitudinálních studií, které ukazují, že inteligence v dětství, osobnost v adolescenci nebo sociální charakteristiky jsou spojeny s pozdějším zdravím (např. Deary et al., 2004; Kokkonen, Pulkkinen, Kinnunen, 2001). V naší longitudinální studii (Brněnský výzkum celoživotního vývoje člověka), který probíhá od roku 1961, jsme se zaměřili na psychologické prediktory a koreláty subjektivně hodnoceného zdraví. Použili jsme data získané od 70 lidí ve věku od 41 do 44 let, kteří se účastní naší studie. Výsledky ukazují, že především osobnostní prediktory subjektivně hodnoceného zdraví můžeme najít již ve střední adolescenci. Osobnostní charakteristiky hrály důležitou úlohu také ve středním věku. Překvapivě, naše výsledky nepotvrdily žádný významný vliv "tradičních" korelátů pozitivně hodnoceného zdraví (např. pocit koherence). Navýše, tyto proměnné přispěly pouze velmi málo k vysvětlení variability subjektivně hodnoceného zdraví. Tyto výsledky mohou být důsledkem rozdílů v kulturním kontextu (postoj k vlastnímu zdraví; např. Silbereisen, Tomasik, 2008).
Návaznosti
| GAP407/10/2410, projekt VaV |
|