Antecedents and correlates of self-assessed health: A longitudinal perspective

MILLOVÁ, Katarína, Alena SLEZÁČKOVÁ, Marek BLATNÝ a Martin JELÍNEK. Antecedents and correlates of self-assessed health: A longitudinal perspective. In International Society for the Study of Behavioural Development 2012: biennial meeting. 2012.

Základní údaje

• Originální název: Antecedents and correlates of self-assessed health: A longitudinal perspective
• Název česky: Antcedenty a koreláty subjektivně hodnoceného zdraví: longitudinální perspektiva
• Autoři: MILLOVÁ, Katarína, Alena SLEZÁČKOVÁ, Marek BLATNÝ a Martin JELÍNEK.
• Vydání: International Society for the Study of Behavioural Development 2012: biennial meeting, 2012.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 50101 Psychology
• Stát vydavatele: Kanada
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Klíčová slova česky: subjektivně hodnocené zdraví; longitudinální studie; střední dospělost
• Klíčová slova anglicky: self-assessed health; longitudinal study; middle adulthood
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Health status in childhood and adolescence is not a very good predictor of subjectively assessed health in the later life (Kalimo, Vuori, 1991). Therefore, we should turn to other characteristics - personal, social, etc. There are a few longitudinal studies which show that childrens intelligence, adolescent personality or social characteristics are related to later health (e.g. Deary et al., 2004; Kokkonen, Pulkkinen, Kinnunen, 2001). In our longitudinal study (Brno Longitudinal Study on Life-Span Development), which is running from 1961, we have focused on psychological predictors and correlates of self-assessed health. We used data obtained from 70 individuals aged 41 to 44 years participating in our longitudinal study. Results show that especially personality predictors of self-assessed health can be found already in the middle adolescence. Personality characteristics played an important role also in the middle age. Surprisingly enough, results did not confirm any significant effect of the "traditional" correlates of positively assessed health (e.g. sense of coherence). In addition, these variables contributed only very little to the explanation of variance in self-assessed health. These results might as well be ascribed to the differences in cultural contexts (attitude towards one’s health; e.g. Silbereisen, Tomasik, 2008).

Anotace česky

Zdravotní stav v dětství a adolescenci není velmi dobrým prediktorem subjektivně hodnoceného zdraví v pozdějším životě (Kalimo, Vuori, 1991). Proto bychom se měli soustředit na jiné charakteristiky - osobnostní, sociální atd. Existuje několik longitudinálních studií, které ukazují, že inteligence v dětství, osobnost v adolescenci nebo sociální charakteristiky jsou spojeny s pozdějším zdravím (např. Deary et al., 2004; Kokkonen, Pulkkinen, Kinnunen, 2001). V naší longitudinální studii (Brněnský výzkum celoživotního vývoje člověka), který probíhá od roku 1961, jsme se zaměřili na psychologické prediktory a koreláty subjektivně hodnoceného zdraví. Použili jsme data získané od 70 lidí ve věku od 41 do 44 let, kteří se účastní naší studie. Výsledky ukazují, že především osobnostní prediktory subjektivně hodnoceného zdraví můžeme najít již ve střední adolescenci. Osobnostní charakteristiky hrály důležitou úlohu také ve středním věku. Překvapivě, naše výsledky nepotvrdily žádný významný vliv "tradičních" korelátů pozitivně hodnoceného zdraví (např. pocit koherence). Navýše, tyto proměnné přispěly pouze velmi málo k vysvětlení variability subjektivně hodnoceného zdraví. Tyto výsledky mohou být důsledkem rozdílů v kulturním kontextu (postoj k vlastnímu zdraví; např. Silbereisen, Tomasik, 2008).

Návaznosti

• GAP407/10/2410, projekt VaV: Název: Longitudinální studium optimálního vývoje: potenciál pražské a brněnské studie celoživotního vývoje člověka