Cement Microstructures and Durability in Ancient Roman Seawater
Concretes

C 2012

Cement Microstructures and Durability in Ancient Roman Seawater Concretes

JACKSON, Marie; Gebriele VOLA; Dalibor VŠIANSKÝ; John, P. OLESON; Barry, E. SCHEETZ et al.

Základní údaje

Originální název

Cement Microstructures and Durability in Ancient Roman Seawater Concretes

Název česky

Mikrostruktura a trvanlivost pojiva antických římských betonů v mořském prostředí

Autoři

JACKSON, Marie; Gebriele VOLA; Dalibor VŠIANSKÝ; John, P. OLESON; Barry, E. SCHEETZ a Christopher BRANDON

Vydání

Doldrecht, Heidelberg, New York, London, Historic Mortars, Characterization, Assessment and Repair, od s. 49-76, 28 s. Rilem Bookseries, Volume 7, 2012

Nakladatel

Springer

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

10500 1.5. Earth and related environmental sciences

Stát vydavatele

Spojené státy

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14310/12:00064165

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

ISBN

978-94-007-4634-3

Klíčová slova anglicky

pozzolanic lime mortars; seawater antient concrete; tobermorite; durability

Štítky

AKR, antique roman seawater concrete, durability, pozzolanic lime mortar, rivok, tobermorite

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

Změněno: 6. 3. 2013 15:17, Ing. Andrea Mikešková

Anotace

ORIG CZ

V originále

Roman hydraulic maritime concretes of the central Italian coast have pumiceous volcanic ash, or pulvis Puteolanus, from the Bay of Naples as mortar pozzolan. Petrographic and mineralogical analyses of cement microstructures in relict lime, tuff, and pumice clasts suggest that pozzolanic reaction at high pH produced gel-like CASH cements. Orthorhombic 11A-tobermorite, with unit cell dimensions a=5.591(1)A, b=3.695(1)A, c=22.86(1)A, developed in the residual cores of portlandite clasts and in some pumiceous clasts. Ettringite and calcium-chloroaluminate formed in peripheral microstructures. Phillipsite and chabazite cements may reflect later dissolution of alkali-rich volcanic glass at pH 9–10. The cement systems have remained relatively stable for 2000 years, during partial to full immersion in seawater. Vitruvius’ De architectura and other ancient texts describe the raw materials of the concretes, preparation of lime, and construction of submerged wooden forms. Information concerning the materials, formulations, and installations of the concretes was apparently spread by movement of central Italian engineers around the Mediterranean but also, perhaps, by the circulation of sub-literary engineering manuals. Further analytical investigations will determine the diverse chemical processes that produced the cement microstructures, and why the harbour constructions have endured for two millennia.

Česky

Publikace přináší výsledky studia antických římských betonů přístavních mol. Pojivem zde je vápeno-pucolánová malta, která prodělala rekrystalizaci a v rámci níž vznikly novotvořené fáze. Extrémní trvanlivost těchto betonů je pravděpodobně způsobena i krystalizací 11A tobermoritu. Jedná se o první popis vzniku této fáze v povrchových podmínkách.

Návaznosti

MSM0021622427, záměr

Název: Interdisciplinární centrum výzkumů sociálních struktur pravěku až vrcholného středověku. Archeologický terénní a teoretický výzkum, využití přírodních věd, metodologie a informatika, ochrana kulturního dědictví

Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Interdisciplinární centrum výzkumů sociálních struktur pravěku až vrcholného středověku

Citovat

JACKSON, Marie; Gebriele VOLA; Dalibor VŠIANSKÝ; John, P. OLESON; Barry, E. SCHEETZ a Christopher BRANDON. Cement Microstructures and Durability in Ancient Roman Seawater Concretes. In Válek, J., Hughes, J.,J., Groot, C.,J.,W.,P. Historic Mortars, Characterization, Assessment and Repair. Doldrecht, Heidelberg, New York, London: Springer, 2012, s. 49-76. Rilem Bookseries, Volume 7. ISBN 978-94-007-4634-3.

@inbook{1089531,
   author = {Jackson, Marie and Vola, Gebriele and Všianský, Dalibor and Oleson, John, P. and Scheetz, Barry, E. and Brandon, Christopher},
   address = {Doldrecht, Heidelberg, New York, London},
   booktitle = {Historic Mortars, Characterization, Assessment and Repair},
   editor = {Válek, J., Hughes, J.,J., Groot, C.,J.,W.,P.},
   keywords = {pozzolanic lime mortars; seawater antient concrete; tobermorite; durability},
   howpublished = {tištěná verze "print"},
   language = {eng},
   location = {Doldrecht, Heidelberg, New York, London},
   isbn = {978-94-007-4634-3},
   pages = {49-76},
   publisher = {Springer},
   title = {Cement Microstructures and Durability in Ancient Roman Seawater Concretes},
   url = {http://link.springer.com/book/10.1007/978-94-007-4635-0/page/1},
   year = {2012}
}

TY  - CHAP
ID  - 1089531
AU  - Jackson, Marie - Vola, Gebriele - Všianský, Dalibor - Oleson, John, P. - Scheetz, Barry, E. - Brandon, Christopher
PY  - 2012
TI  - Cement Microstructures and Durability in Ancient Roman Seawater Concretes
VL  - Rilem Bookseries, Volume 7
PB  - Springer
CY  - Doldrecht, Heidelberg, New York, London
SN  - 9789400746343
KW  - pozzolanic lime mortars
KW  - seawater antient concrete
KW  - tobermorite
KW  - durability
UR  - http://link.springer.com/book/10.1007/978-94-007-4635-0/page/1
L2  - http://link.springer.com/book/10.1007/978-94-007-4635-0/page/1
N2  - Roman hydraulic maritime concretes of the central Italian coast have pumiceous volcanic ash, or pulvis Puteolanus, from the Bay of Naples as mortar pozzolan. Petrographic and mineralogical analyses of cement microstructures in relict lime, tuff, and pumice clasts suggest that pozzolanic reaction at high pH produced gel-like CASH cements. Orthorhombic 11A-tobermorite, with unit cell dimensions a=5.591(1)A, b=3.695(1)A, c=22.86(1)A, developed in the residual cores of portlandite clasts and in some pumiceous clasts. Ettringite and calcium-chloroaluminate formed in peripheral microstructures. Phillipsite and chabazite cements may reflect later dissolution of alkali-rich volcanic glass at pH 9–10. The cement systems have remained relatively stable for 2000 years, during partial to full immersion in seawater. Vitruvius’ De architectura and other ancient texts describe the raw materials of the concretes, preparation of lime, and construction of submerged wooden forms. Information concerning the materials, formulations, and installations of the concretes was apparently spread by movement of central Italian engineers around the Mediterranean but also, perhaps, by the circulation of sub-literary engineering manuals. Further analytical investigations will determine the diverse chemical processes that produced the cement microstructures, and why the harbour constructions have endured for two millennia.
ER  -

JACKSON, Marie; Gebriele VOLA; Dalibor VŠIANSKÝ; John, P. OLESON; Barry, E. SCHEETZ a Christopher BRANDON. Cement Microstructures and Durability in Ancient Roman Seawater Concretes. In Válek, J., Hughes, J.,J., Groot, C.,J.,W.,P. \textit{Historic Mortars, Characterization, Assessment and Repair}. Doldrecht, Heidelberg, New York, London: Springer, 2012, s.~49-76. Rilem Bookseries, Volume 7. ISBN~978-94-007-4634-3.

Přehled o publikaci