Současný trend chirurgické léčby karcinomu ovaria

WEINBERGER, Vít a Luboš MINÁŘ. Současný trend chirurgické léčby karcinomu ovaria. In XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky : Brno, 18.-19. dubna 2013. 2013. ISBN 978-80-904596-9-4.

Základní údaje

Originální název

Současný trend chirurgické léčby karcinomu ovaria

Název česky

Současný trend chirurgické léčby karcinomu ovaria

Název anglicky

Current trend of surgical treatment of ovarian cancer

Autoři

WEINBERGER, Vít a Luboš MINÁŘ

Vydání

XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky : Brno, 18.-19. dubna 2013, 2013

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30214 Obstetrics and gynaecology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISBN

978-80-904596-9-4

Klíčová slova česky

karcinom ovaria operace celkove preziti nulove reziduum

Klíčová slova anglicky

ovarian cancer surgery overall survival zero residue

---

Anotace

V originále

Úvod: Karcinom ovaria se vyskytuje ve všech věkových skupinách žen. V roce 2010 byla incidence karcinomu ovaria dle NOR (Národní onkologický registr) v České republice 20,4/100000 žen. Téměř 70 % případů je stále diagnostikováno v pokročilých stádiích FIGO III – IV. Karcinom ovaria představuje ze 47 % příčinu úmrtí na gynekologický zhoubný nádor. Screening karcinomu neexistuje a veškeré snahy o jeho zavedení se ukázaly jako neefektivní. Pacienti v I. klinickém stádiu dosahují 5-letého přežití v 80 - 90 %, pacienti ve II. klinickém stádiu přežívají 5 let v 60 %, ve III. klinickém stádiu v 23 % a ve IV. klinickém stádiu méně než 15 %. Cíl: Cílem práce je upozornit na zásadní změnu v chirurgické léčbě pokročilého karcinomu ovaria. Standardní stagingová operace u časného ovariálního karcinomu spočívá v provedení laváže dutiny břišní s provedením extrafasciální hysterektomie s oboustrannou adnexetomií, provedení totální omentektomie, appendektomie a systematické pánevní a paraaortální lymfadenektomie. U pokročilého ovariálního karcinomu se kromě stagingového rozsahu výkonu přidává i odstranění orgánů či částí orgánů makroskopicky postižených nádorem. Operační výkon je veden snahou o dosažení makroskopicky nulového nádorového pooperačního rezidua (R0). Diskuze: Prognóza karcinomu ovaria závisí na rozsahu onemocnění při záchytu a diferenciaci nádoru. Nejsilnějším nezávislým prognostickým faktorem pro přežití je pooperační makroskopické nulové reziduum tumoru. V případě dosažení R0 ve stádiu FIGO IIB – IIIB prodloužíme pacientce celkové přežití o 60,3 měsíce, ve stádiu FIGO IIIC o 46,9 měsíce a ve stádiu FIGO IV o 30 měsíců. Závěr: Pro zlepšení prognózy pacientek s karcinomem ovaria je nutná jejich koncentrace do onkogynekologických center. Je nutný multidisciplinární přístup a komplexní onkologická péče. Zcela zásadní pro individualizaci léčby je identifikace pacientek profitujících z primární radikální chirurgické léčby nebo z odložené radikální operace po aplikaci 3 sérií neoadjuvantní chemoterapie. Nulové pooperační reziduum tumoru je nejsilnější nezávislý prognostický faktor pro celkové přežití pacientek.

Anglicky

Introduction: Ovarian cancer occurs in all age groups of women. In 2010, the incidence of ovarian cancer, according to NCR (National Cancer Registry) in the Czech Republic 20,4 / 100000 women. Almost 70% of cases are still diagnosed in advanced stages FIGO III - IV. Ovarian cancer represents 47% of deaths from gynecological malignancy. Cancer screening does not exist and all efforts to introduce it proved ineffective. Patients in clinical stage I. achieving 5-year survival in 80-90% of patients in II. clinical stage survive 5 years to 60% in III. clinical stage at 23% in the fourth. clinical stage less than 15%. Objective: The aim is to draw attention to a fundamental change in the surgical treatment of advanced ovarian cancer. Standard staging operations in early ovarian cancer involves lavage of the abdominal cavity with extrafascial hysterectomy with bilateral adnexectomy, underwent total omentektomie, appendectomy and systematic pelvic and paraaortic lymphadenectomy. In advanced ovarian cancer, in addition to staging surgery adds the elimination organs or parts of organs macroscopically affected by cancer. Operating performance is driven by efforts to achieve zero macroscopic postoperative tumor residuals (R0). Discussion: The prognosis of ovarian cancer depends on the extent of disease at detection and differentiation of the tumor. The strongest independent prognostic factor for survival is zero postoperative macroscopic residual tumor. In case of an R0 in FIGO stage IIB - IIIB prolong patient overall survival of 60.3 months in FIGO stage IIIC of 46.9 months and in FIGO stage IV for 30 months. Conclusion: To improve the prognosis of patients with ovarian cancer is the concentration required to oncogynecology centers. It requires a multidisciplinary approach and comprehensive cancer care. Essential for individualization of treatment is to identify patients profit from the primary radical surgical treatment or deferred radical surgery after neoadjuvant chemotherapy 3 series. Zero postoperative residual tumor is the strongest independent prognostic factor for overall survival of patients.