2013
Městský veřejný prostor : interpretativní přístup.
POSPĚCH, PavelZákladní údaje
Originální název
Městský veřejný prostor : interpretativní přístup.
Název česky
Městský veřejný prostor : interpretativní přístup.
Název anglicky
The Urban Public Space: An Interpretative Approach
Autoři
Vydání
Sociologický časopis, Praha, Sociologický ústav AV ČR, Praha, 2013, 0038-0288
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50000 5. Social Sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 0.563
Kód RIV
RIV/00216224:14230/13:00068372
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
UT WoS
000318578700004
Klíčová slova česky
město; veřejný prostor; městský řád; sociální kontrola; pravidla jednání
Klíčová slova anglicky
city; public space; urban order; social control; rules of conduct
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 22. 5. 2013 23:03, doc. Mgr. Pavel Pospěch, Ph.D.
V originále
Příspěvek představuje teoretickou diskusi nad pojmem „veřejný prostor“ s ohledem na jeho různé významy, jeho normativní a historické definice a jeho vztah k prostoru soukromému. Na základě de Certeauova rozlišení mezi místem a prostorem je veřejný prostor definován jako přesahující materiální rozměr městského prostoru. Článek obhajuje tezi, že veřejný prostor vzniká v procesu interakce mezi společenským životem ve městě a procesy jeho regulace. Pojem společenský život zde označuje především fenomenologickou dualitu, vztahující se k pobytu na veřejných prostranstvích, který je vnímán jako zároveň vzrušující a ohrožující. Regulace, naproti tomu, zahrnuje vnitřní a vnější kontrolu jednání. Vnitřní kontrola je, na základě klasických prací Goffmana a Lofland a jejich výzkumů městské interakce, představena jako konstitutivní prvek „městského řádu“, sady pravidel, která regulují naše jednání ve veřejném prostoru. V závěru článku je navržen interpretativní přístup ke studiu veřejného prostoru. Veřejný prostor je v tomto přístupu pojímán jako – ač materiálně ohraničený – proces produkce a reprodukce sdílených významů, které jsou připisovány jednotlivým místům. Jako sdílená zásoba vědění je také předmětem socializace a vyjednávání.
Anglicky
The paper presents a theoretical discussion of the concept of public space with respect to its multidimensional nature, its normativity and historicity, and its relationship to private space. Based on de Certeau’s distinction between place and space, public space is analysed as a phenomenon transcending the material reality of a city. It is argued that public space is established in the process of interaction between the social reality of the city on the one hand, and its regulative processes. The former refers in particular to the phenomenological duality of urban public places, which are perceived as attractive and threatening at the same time. The latter includes internal and external processes of behavioural regulation. Following the classic works of Goffman and Lofland, and current research on urban civility and interaction, it is argued that the internal regulation establishes an „urban order“, governing the rules of interaction and behaviour in urban public space. In conclusion, an interpretative approach to urban public space is suggested. In this view, public space, while physically framed by the city’s material reality, is itself a process of constant production and reproduction of shared meanings attached to places. As a shared stock of knowledge, it is also subject to learning and ongoing negotiation.
Návaznosti
| MUNI/A/0909/2012, interní kód MU |
|