Dynamika kognitivního deficitu u schizofrenie

PŘIKRYLOVÁ KUČEROVÁ, Hana; Iva STEHNOVÁ a Monika SISROVÁ. Dynamika kognitivního deficitu u schizofrenie. In Společně na cestě k moderní psychiatrii. Vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011, s. 28-34. ISBN 978-80-263-0039-7.

Základní údaje

Originální název

Dynamika kognitivního deficitu u schizofrenie

Název anglicky

Dynamics of cognitive deficit in schizophrenia

Autoři

PŘIKRYLOVÁ KUČEROVÁ, Hana; Iva STEHNOVÁ a Monika SISROVÁ

Vydání

Vyd. 1. Brno, Společně na cestě k moderní psychiatrii, od s. 28-34, 7 s. 2011

Nakladatel

Tribun EU

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

30000 3. Medical and Health Sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14110/11:00068375

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISBN

978-80-263-0039-7

Klíčová slova česky

kognitivní deficit; schizofrenie; dynamika kognitivních funkcí

Klíčová slova anglicky

cognitive deficit; dynamics of cognitive functions; schizophrenia

---

Anotace

V originále

Schizofrenie ovlivňuje celou osobnost a sociální fungování jedince. Její příčinu, i přes usilovnou snahu vědců, přesně neznáme. Jediné, co mají odborníci zabývající se schizofrenií v rukou, je množství korelátů s onemocněním spojených. Porucha poznávacích (kognitivních) funkcí patří k jedněm ze základních korelátů tohoto onemocnění. V současné době problematika kognitivních funkcí u schizofrenních pacientů stojí v popředí zájmu neuropsychologického výzkumu. Ukazuje se, že kognitivní deficit významně ovlivňuje praktický život pacientů. Dává se do souvislosti zejména se sociálním a pracovním selháváním, stojí v pozadí ostatních příznaků schizofrenie, ovlivňuje efektivitu léčby a potažmo kvalitu života pacientů. Bližší prozkoumání podstaty, specifického obrazu a dynamiky kognitivního poškození tak může přispět k hlubšímu pochopení schizofrenního onemocnění a k vytvoření zacílených a efektivních programů jeho nápravy. Výzkumné studie potvrzují přítomnost poruchy kognitivních funkcí u schizofrenních pacientů. Specifický profil a míra takovéhoto kognitivního poškození může být individuálně odlišná. Klinicky významné narušení kognitivních funkcí (paměti, pozornosti, exekutivních funkcí) se vyskytuje u 40-60 % nemocných. Pouze asi u 15% nemocných v kvalitní remisi schizofrenie je úroveň kognitivní výkonnosti srovnatelná se zdravými lidmi. Otázkou zůstává, zda kognitivní poškození spojované se schizofrenií má globální povahu či zda se jedná spíše o dysfunkci specifických parametrů kognitivních funkcí. Jako nejvýznamnější se jeví porucha paměti, pozornosti a exekutivních funkcí. Dysexekutivní syndrom se u pacientů projevuje především nižší schopností formovat strategii vedoucí k cíli, nízkou flexibilitou při změně strategie v závislosti na vnějších podmínkách, poruchou plánování. Dále se mohou objevit poruchy motorických dovedností, některých aspektů řeči a jazyka či zrakové percepce. Na kognitivní deficit se můžeme dívat také jako na projev špatné koordinace jednotlivých dílčích kognitivních funkcí. Relativně neporušené zůstávají při schizofrenii expresivní slovník, všeobecné znalosti a schopnost abstrahovat podobnosti.

Anglicky

Cognitive deficit is considered one of the primary symptoms of schizophrenia; it affects approximately 40-60% of patients. The most disrupted cognitive processes include information processing, attention, memory, and executive functions. Again and again disorders of all memory types have been found; with the exception of procedural memory. The development of the imaging methods allows research into the neuro-anatomical correlates of cognitive deficits. Structural changes in the area of frontal and temporal lobe and extension of the ventricular system have been repeatedly found. Examination of cognitive functions is complicated for many reasons. It is diffícult to isolate individual cognitive domains; in addition, there is no uni-fíed test battery and terminological consensus. Therapy for schizophrenic patients should integrate pharmacological intervention, education, training of sociál skills and cognitive training. Cognitive performance usually decreases after the first episode of disease; the deficits of cognitive functions are stable ověř time and are relatively independent of clinical symptoms associated with the disease. Persistant cognitive dysfunction significantly influences sociál competence of patients, their labor performance, and quality of life.