On cross-linguistic predictability of functionally equivalent linguistic structures: Decausativization in English, German and French as a test case for formal and functional grammars

WAGNER, Roland Anton. On cross-linguistic predictability of functionally equivalent linguistic structures: Decausativization in English, German and French as a test case for formal and functional grammars. In Olomouc Linguistics Colloquium. 2013.

Základní údaje

• Originální název: On cross-linguistic predictability of functionally equivalent linguistic structures: Decausativization in English, German and French as a test case for formal and functional grammars
• Název česky: K prediktabilitě funkčně ekvivalentních struktur v různých jazycích: Dekauzativizace v angličtině, němčině a francouzštině jako testovací případ pro formální a funkční gramatiky.
• Autoři: WAGNER, Roland Anton.
• Vydání: Olomouc Linguistics Colloquium, 2013.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60200 6.2 Languages and Literature
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Klíčová slova česky: dekauzativizace; formální gramatika; funkční gramatika; srovnávací lingvistika
• Klíčová slova anglicky: decausativization; formal grammar; functional grammar; comparative linguistics

Anotace

In the presentation, I review several more or less resent studies on decausativization, especially in French and German in order to determine if they facilitate cross-linguistic predictions concerning the appearance of a reflexive in a target language structure. The aim is to verify, if we fare better on a “universals and parameters” approach in the style of generative grammar or if a functional grammar style analysis referring to conceptual structures and markedness-conditions is needed. The findings are that the reviewed generative studies either are based on extremely abstract structures which grossly overgenerate concrete language structures (e.g. Aboiu, Barrie & Frigeni, 2004; Alexiadou, Anagnostopoulou & Schäfer, 2006; Labelle & Doron, 2010), or make reference to arbitrary lexical features which cannot be predicted from other properties of the languages under scrutiny (e.g. Everaert, 1986), while formal semantics (e. g., Chierchia, 2004) are not interested in actual marking patterns. In both cases, no cross-linguistic predictions whatsoever can be formulated. “Functionalist” approaches, on the other hand, rely on scalar concepts without sharp boundaries (Nedjalkov, 1969; Haspelmath, 1987; 1993; Nedjalkov 2011). Even though no precise predictions concerning concrete items can be formulated within such frameworks either, they at least allow on statistical grounds to unveil certain tendencies.

Anotace česky

V prezentaci vyhodnocuji některé více méně současné práce o dekauzativizaci, zejména ve francouzštině a němčině. Cílem je zjistit, zda je možné na jejich základě předvídat přítomnost nebo absenci reflexiva v dekauzativních konstrukcích v tom kterém cílovém jazyce. Nadřazeným cílem je přitom srovnat úspěšnost predikcí formulovatelných v rámci generativních a funkčních modelů jazyka. Výsledkem studie je, že zkoumané generativní modely buď jsou málo restriktivní, co se týká generování možných syntaktických struktur (pokud operují s abstraktními funkčními hlavami, např. Aboiu, Barrie & Frigeni, 2004; Alexiadou, Anagnostopoulou & Schäfer, 2006; Labelle & Doron, 2010), anebo mají predikční sílu jen uvnitř jednoho jazyka (pokud operují s lexikálními rysy, např. Everaert, 1986). Formálně sémantické studie (např. Chierchia, 2004) se zase vyznačují obecným nezájmem vůči konkrétní morfosyntaktické formě postulovaných sémantických struktur. Ve všech těchto případech nevidím možnost dospět ke spolehlivým mezijazykovým predikcím ve zde relevantní oblasti (dekauzativizace). Funkčně gramatické modely (např. Nedjalkov, 1969; Haspelmath, 1987; 1993; Nedjalkov 2011), které se opírají o skalární pojmy bez ostře vymezených hranic, rovněž neumožňují přesné predikace ohledně chování konkrétního lexému; umožňují však odhalit alespoň obecné tendence, na jejichž základě lze formulovat pravděpodobnostní predikaci.