„Pintsch ist vortreflich, er soll künftig Thiere malen.“ : Několik poznámek ke vzniku dvojice podobizen rodiny Hugo II. Karla Eduarda ze Salm-Reifferscheidtu od Josefa Führicha a Josefa Vojtěcha Hellicha

TOMÁŠEK, Petr. „Pintsch ist vortreflich, er soll künftig Thiere malen.“ : Několik poznámek ke vzniku dvojice podobizen rodiny Hugo II. Karla Eduarda ze Salm-Reifferscheidtu od Josefa Führicha a Josefa Vojtěcha Hellicha. Opuscula historiae artium. Brno: Masarykova univerzita, 2012, roč. 61, č. 2, s. 156-168, 14 s. ISSN 1211-7390.

Základní údaje

Originální název

„Pintsch ist vortreflich, er soll künftig Thiere malen.“ : Několik poznámek ke vzniku dvojice podobizen rodiny Hugo II. Karla Eduarda ze Salm-Reifferscheidtu od Josefa Führicha a Josefa Vojtěcha Hellicha

Název anglicky

„Pintsch ist vortreflich, er soll künftig Thiere malen.“ : A few remarks on the origin of the pair of portraits of the family of Hugo II Karl Eduard von Salm­Reifferscheidt by Joseph Führich and Josef Vojtěch Hellich

Autoři

TOMÁŠEK, Petr

Vydání

Opuscula historiae artium, Brno, Masarykova univerzita, 2012, 1211-7390

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

Umění, architektura, kulturní dědictví

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Čechy;30. léta 19. století;malířství;romantismus;Joseph Führich;Josef Vojtěch Hellich;Hugo II Karel Eduard ze Salm-Reifferscheidtu;dobový vkus;zámecká obrazárna;Rájec nad Svitavou

Klíčová slova anglicky

Bohemia;1830s;painting;Romanticism;Joseph Führich;Josef Vojtěch Hellich;Hugo II Karl Eduard zu Salm-Reifferscheidt;contemporary taste;chateau picture gallery;Rájec nad Svitavou

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

V obrazárně zámku v Rájci nad Svitavou se nacházejí dvě rodinné podobizny starohraběte Hugo II. Karla Eduarda ze Salm-Reifferscheidtu takřka identické kompozice, které v první polovině 30. let 19. století vytvořili malíři Josef Führich a Josef Vojtěch Hellich. Rozšířený průzkum fondů rodinného archivu rájeckých Salm-Reifferscheidtů umožnil nejen upřesnění datace a dalších okolností vzniku obou obrazů, plně objasnil rovněž důvody, které vedly objednavatele k jejich pořízení v časovém odstupu pouhých dvou let. Portrét měl dokumentovat podobu rodiny mladého starohraběte pro privátní potřebu jeho rodičů Hugo II. Františka a Marie Josefy ze Salm-Reifferscheidtu. Protože však první varianta vytvořená Josefem Führichem v průběhu roku 1832 hrubě neodpovídala jejich představám, byl v roce 1834 osloven Josef Vojtěch Hellich, aby Führichův obraz přepracoval. Okolnosti vzniku rájeckých obrazů dokládají, že při hodnocení ze strany objednavatele hrály často mnohem větší úlohu aspekty mimoumělecké, u portrétních zakázek to byla především míra dokumentární věrnosti a přiměřené idealizace.

Anglicky

In the picture gallery of the chateau in Rájec nad Svitavou are to be found two portraits of the family of Altgraf Hugo II Karl Eduard zu Salm-Reifferscheidt with an almost identical composition, which were painted by the artists Joseph Führich and Josef Vojtěch Hellich in the first half of the 1830s. Extensive research in the family archive of the Rájec Salm-Reifferscheidts has not only made it possible to be more precise about the date and circumstances in which the two works were painted, but has also fully clarified the reasons which led to them being commissioned within a mere two years of each other. The portrait was intended to document the appearance of the family of the young Altgraf for the private needs of his parents Hugo II Franz and Maria Josepha zu Salm-Reifferscheidt. However, because the first version, painted by Joseph Führich during the course of 1832, totally failed to meet their expectations, Josef Vojtěch Hellich was approached in 1834 and asked to produce a new version of Führich’s painting. The circumstances in which the paintings in Rájec were created testify to the fact that non-artistic aspects often played a much larger role in the evaluation of paintings by those who had commissioned them. In the case of portraits the degree of documentary fidelity and appropriate idealisation played a particularly important role.