Perforace srdečních dutin způsobené elektrodami implantabilních kardioverterů-defibrilátorů a kardiostimulátorů

ŽIDOVÁ, Klaudia, Miroslav NOVÁK and Jolana LIPOLDOVÁ. Perforace srdečních dutin způsobené elektrodami implantabilních kardioverterů-defibrilátorů a kardiostimulátorů (Cardiac perforations associated with pacemaker and implantable cardioverter-defibrillator leads). Intervenční a akutní kardiologie. Olomouc: Solen, 2013, vol. 12, No 2, p. 71-74. ISSN 1213-807X.

Basic information

• Original name: Perforace srdečních dutin způsobené elektrodami implantabilních kardioverterů-defibrilátorů a kardiostimulátorů
• Name (in English): Cardiac perforations associated with pacemaker and implantable cardioverter-defibrillator leads
• Authors: ŽIDOVÁ, Klaudia (703 Slovakia, guarantor, belonging to the institution), Miroslav NOVÁK (203 Czech Republic, belonging to the institution) and Jolana LIPOLDOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution).
• Edition: Intervenční a akutní kardiologie, Olomouc, Solen, 2013, 1213-807X.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 30201 Cardiac and Cardiovascular systems
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• RIV identification code: RIV/00216224:14110/13:00068937
• Organization unit: Faculty of Medicine
• Keywords in English: Cardiac perforation; Implantable cardioverter-defibrillator; Lead; Pacemaker; Right ventriculography
• Tags: Reviewed

Abstract

Perforace srdce stimulační nebo defibrilační elektrodou představuje relativně vzácnou, ale potencionálně závažnou komplikaci, jejíž klinický obraz může být velmi variabilní – od asymptomatických případů až po srdeční tamponádu. Mezi nejčastější rizikové faktory perforace patří současné použití dočasné intravenózní kardiostimulace, užívání kortikosteroidů, vyšší věk, ženské pohlaví a nízká tělesná hmotnost. Vyšší riziko perforace s sebou nesou elektrody síňové, defibrilační a elektrody s aktivní fixací; u pravokomorových elektrod zvyšuje riziko perforace i apikální pozice elektrody. K rutinním diagnostickým metodám patří interogace přístoje, rentgenový snímek hrudníku, ultrazvukové vyšetření či výpočetní tomografie. Perforaci srdce elektrodou v pravé srdeční komoře je možné verifikovat i pravostrannou ventrikulografií. Zásadní terapeutickou metodou je v současné době transvenózní extrakce trakcí – ta vyžaduje kontinuální echokardiografickou kontrolu a zázemí kardiochirurgického pracoviště, v případě hemodynamické nestability pacienta nebo nutnosti revize perforačního kanálu je indikována chirurgická extrakce. Při rozvoji srdeční tamponády je život zachraňujícím výkonem akutní perikardiocentéza. Naproti tomu zcela ojediněle u asymptomatických případů lze při perforaci elektrodou zvolit i konzervativní postup

Abstract (in English)

Cardiac perforation associated with a pacemaker or an implantable cardioverter-defibrillator lead is recognised as a relatively rare complication varying in clinical course significantly - from asymptomatic cases up to cardiac tamponade. Potential risk factors for lead perforation include previous temporary lead placement, use of corticosteroids, older age, female gender, and low body mass index. Higher risk of lead perforation is also documented in atrial, defibrillation and active fixation leads; furthermore, right ventricular leads perforations are more likely to occur when implanted in the apical position. The routine diagnostic methods for revealing lead perforations are device interrogation, chest X-ray, echocardiography, and computer tomography. In addition, right ventriculography can be used for the right ventricular lead perforation disclosure. The principal method in lead perforation management nowadays is transvenous lead extraction using simple traction requiring continuous monitoring by oesophagal echocardiography and surgical background. Surgical extraction is suggested in hemodynamically unstable patients and also when revision of a perforated channel is necessary. On the contrary, in asymptomatic patients a conservative approach can also be considered.