Proces učení ve skupinových reflexích u lektorů osobnostně sociálního rozvoje

NEHYBA, Jan a Jan KOLÁŘ. Proces učení ve skupinových reflexích u lektorů osobnostně sociálního rozvoje. In XXI. konference České asociace pedagogického výzkumu Efektivita vzdělávání v proměnách společnosti. 2013.

Základní údaje

• Originální název: Proces učení ve skupinových reflexích u lektorů osobnostně sociálního rozvoje
• Název anglicky: Process of Learning in Group Reflection at Trainers Personal and Social Development
• Autoři: NEHYBA, Jan a Jan KOLÁŘ.
• Vydání: XXI. konference České asociace pedagogického výzkumu Efektivita vzdělávání v proměnách společnosti, 2013.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 50300 5.3 Education
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: experiential learning; reflection; personal and social development; trainers

Anotace

Cíl: Příspěvek pojednává o průběhu skupinových reflexí u lektorů osobnostně sociálního rozvoje. Text se soustřeďuje na konkrétní způsoby, jak během diskuze při skupinové reflexi podněcovat účastníky osobnostně sociálního rozvoje k tomu, aby proces učení byl pro účastníky co nejvíce užitečný. Metodologie: Z metodologického pohledu se jedná o studii realizovanou pod Akademickým centrem osobnostního rozvoje, která využívá smíšený design, se silným kvalitativním akcentem. Jako výzkumný nástroj byla zvolena technika hloubkových rozhovorů s několika lektory, kteří se zaměřují na problematiku osobnostně sociálního rozvoje. Výsledky: Výsledkem studie je zjištění, že pro proces učení v osobnostně sociálním rozvoji je při skupinové reflexi důležité mít dostatečně nastřádaný tzv. „materiál k učení“, který tvoří směs různých zkušeností a zážitků, které jsou následně vytěžovány v „prostoru přemýšlení“ reflexe. Je zapotřebí, aby lektor dokázal iniciovat a usměrňovat procesy, které vedou k nastřádání tohoto materiálu k učení, to znamená, aby dokázal pracovat s takzvanými „podněty ke sdílení“ a dále také s „podněty k přemýšlení“, které zhodnocují tento materiál a tvoří výstup z učení. Závěr: Studie tak přináší důležitá empirická zjištění o tom, jak řízeně podněcovat osobnostní rozvoj u studentů. Na základě kvalitativní studie předkládá konkrétní inspirace pro podporu procesu učení skrze komunikační podněty v průběhu skupinové reflexe.