2013
Le reve communautaire de Marie-Claire Blais. Eschatologie et agapé dans le cycle de Soifs
KYLOUŠEK, PetrZákladní údaje
Originální název
Le reve communautaire de Marie-Claire Blais. Eschatologie et agapé dans le cycle de Soifs
Název česky
Komunitární sen Marie-Claire Blaisové. Eschatologie a agapé v románovém cyclu Soifs.
Název anglicky
Marie-Claire Blais and her Community Dream. Eschatology and Agape in the Novel Cycle Soifs
Autoři
Vydání
Studia Romanistica Posnaniensia, Poznań, Uniwersytet im. Adama Mickiewicza, Wydawnictwo Naukowe UAM, 2013, 0137-2475
Další údaje
Jazyk
francouzština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Polsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/13:00070297
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
EID Scopus
Klíčová slova česky
Marie-Claire Blais; quebecký román; naratologie; barokní poetika; komunitní orientace
Klíčová slova anglicky
Marie-Claire Blais; Quebec novel; narratology; baroque poetics; community orientation
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 18. 4. 2014 06:38, prof. PhDr. Petr Kyloušek, CSc.
V originále
Marie-Claire Blais cherche a innover, tout au long de sa carriere, son écriture "antimimétique". Sa vaste pentalogie - Soifs (1995), Dans la foudre et la lumiere (2001), Augustino et le choeur de la destruction (2005), Naissance de Rebecca a l'ere des tourments (2008), Mai au bal des Prédateurs (2010 ) - offre un questionnement existentiel complexe de la situation existentielle. Le probleme du Bien et du Mal qui est au coeur des questions et des réponses est traité au moyen d'une narration originale, issue de la transformation du flux de conscience de Virginia Woolf. Cette innovation, cependant, est ancrée dans la tradition québécoise, notamment en ce qui concerne la poétique baroquisant et l'orientation communautaire de l'écriture, attachée a l'affirmation / négation de l'héritage catholique qui a marqué le Québec.
Česky
Marie-Claire Blais usiluje ve svém díle o postupnou inovaci svého "antimimetického" stylu. Její rozsáhlá pentalogie - Soifs (1995), Dans la foudre et la lumiere (2001), Augustino et le choeur de la destruction (2005), Naissance de Rebecca a l'ere des tourments (2008), Mai au bal des prédateurs (2010 ) - nabízí komplexní existenciální obraz současného lidství. Problém zla a dobra, na nějž se soustřeďují otázky a odpovědi, je traktován pomocí originální narativní techniky inspirované "proudem vědomí" Virginie Woolfové. Tato inovace má ovšem své kořeny i v quebecké tradici, konkrétně v její barokní poetice a jejím komunitním zaměření. Děje se tak v dialektickém sváru afirmace/ negace katolického dědictví, které formovalo quebeckou kulturu.