Dějiny lidského myšlení vs. dějiny institucí? Několik poznámek k problematice historické muzeologie

KIRSCH, Otakar. Dějiny lidského myšlení vs. dějiny institucí? Několik poznámek k problematice historické muzeologie. Museologica Brunensia. Brno: Masarykova univerzita, 2013, roč. 2, č. 1, s. 8-14. ISSN 1805-4722.

Základní údaje

Originální název

Dějiny lidského myšlení vs. dějiny institucí? Několik poznámek k problematice historické muzeologie

Název anglicky

The history of human thought vs. history of institutions? Several notes on the historical museology

Autoři

KIRSCH, Otakar

Vydání

Museologica Brunensia, Brno, Masarykova univerzita, 2013, 1805-4722

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

Umění, architektura, kulturní dědictví

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14210/13:00070441

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

historická muzeologie; dějiny muzeálního fenoménu; informační zdroje v muzeologii; muzeologie a interdisciplinarita

Klíčová slova anglicky

historical museology; history of museum phenomenon; sources of information in museology; museology and interdisciplinarity

Štítky

rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Historická muzeologie patří mezi muzeologické subdisciplíny s poměrně dlouhou tradicí. Jako taková se dostala do pozornosti řady teoretiků, nicméně jen někteří z nich se pokusili důsledněji rozpracovat její cíle a poslání. Za asi nejvýznamnější skupinu mezi nimi můžeme v tomto směru označit ty, kdo při vymezení předmětu muzeologie vycházeli z jeho chápání jako projevu specifického vztahu či postoje člověka k realitě (Stránský, Waidacher, Raffler). Především díky jejich názorům se výzkum vývoje muzeálního fenoménu dostal do užší souvislosti s dějinami lidského myšlení, což se ovšem stále příliš neodráží v dosavadní muzeologické i nemuzeologické produkci, která upřednostňuje spíše "institucionální" přístup k dané problematice. "Nové" pojetí totiž klade zvýšené nároky a požadavky na potenciální badatele (identifikace muzeálního fenoménu, interdisciplinární přístup atd.), v případě představitelů ostatních oborů však stále bojuje s mnohdy oprávněnou nedůvěrou k literatuře označující se za muzeologickou. Předložený článek pak především upozorňuje na možnosti a východiska, které tato specifická koncepce v současnosti nabízí, a zároveň přibližuje některé její aktuální problémy.

Anglicky

Historical museology belongs to those museological disciplines that have quite a long tradition. It got into the spotlight of many theoreticians, nevertheless, just some of them tried to work out in detail its goals and mission thoroughly. The group that can be probably marked as the most important among them are those who, defining the subject of museology based its perception as demonstration of a specific relation or attitude of man to reality (Stránský, Waidacher, Raffler). It was mainly thanks to their opinions that the research of museum phenomenon evolution got into the closer connection with the history of human mind, which is, however, not enough reflected in the existing museology or non-museology production, which prefers rather "institutional" approach to the topic. In fact the "new" conception places demands and requirements to the potential researchers (identification of the museology phenomenon, interdisciplinary approach, etc.); in case of representatives of other fields, it still faces usually justified mistrust to literature calling itself museological. The presented article then points out possibilities and solutions that this specific concept offers at present and at the same time tries to describe some its current problems.