Čínská „plynová politika“ vůči Rusku a Turkmenistánu v letech 2001–2012

KOĎOUSKOVÁ, Hedvika. Čínská „plynová politika“ vůči Rusku a Turkmenistánu v letech 2001–2012. Mezinárodní vztahy. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2013, roč. 48, č. 4, s. 46-66. ISSN 0323-1844.

Základní údaje

Originální název

Čínská „plynová politika“ vůči Rusku a Turkmenistánu v letech 2001–2012

Název anglicky

Chinese “Gas Policy” towards Russia and Turkmenistan, 2001–2012

Autoři

KOĎOUSKOVÁ, Hedvika ORCID

Vydání

Mezinárodní vztahy, Praha, Ústav mezinárodních vztahů, 2013, 0323-1844

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50601 Political science

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14230/13:00070454

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

Klíčová slova česky

Čína; energetická politika; zemní plyn; strategický přístup k energetické bezpečnosti; státo-centrický realismus; Rusko; Turkmenistán

Klíčová slova anglicky

China; energy policy; natural gas; strategic approach; state-centric realism; Russia; Turkmenistan

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Ambicí článku je zachytit charakteristické rysy energetické politiky Číny vůči nejvýznamnějším producentům zemního plynu v jejím okolí. Využívá analytické perspektivy strategického přístupu k energetické bezpečnosti a státocentrického realismu coby vodítek pro práci s případy čínsko-ruských a čínsko-turkmenských vztahů na pozadí energetické bezpečnosti. Dochází k závěru, že se čínská energetická politika vůči jmenovaným producentům ke zvoleným analytickým perspektivám výrazně přibližuje a že se zemní plyn stává významnou součástí strategických úvah politického vedení Číny. Uvedený závěr však platí pro Turkmenistán a méně pro Rusko, kde se obě strany prozatím míjejí v dosažení vzájemné komplementarity a kde tržní stránka převládá nad strategickými zájmy Pekingu.

Anglicky

The ambition of the paper is to analyze the major characteristics of the Chinese energy policy towards the most important producers of natural gas in China’s neighborhood. The analytical perspectives of a strategic approach to energy security and state-centric realism are used to work with case studies of Sino-Russian and Sino-Turkmen relations from the energy security perspective. The paper concludes that China’s energy policy towards the given producers in Russia and Turkmenistan comes significantly close to the selected analytical perspectives and that natural gas has become an important part of the strategic considerations of the Chinese political leadership. This conclusion, however, applies more to Turkmenistan and less to Russia, as in the case of the Sino-Russian relations, both parties fail to achieve a mutual complementarity, and economic thinking prevails over Beijing’s strategic interests.