Nová éra sekundární prevence: rivaroxaban u pacientů s akutním koronárním syndromem

ŠPINAR, Jindřich a Jiří VÍTOVEC. Nová éra sekundární prevence: rivaroxaban u pacientů s akutním koronárním syndromem. Online. Farmakoterapie. Praha: Farmakon Press, 2013, roč. 9, č. 4, s. 329-335. ISSN 1801-1209. [citováno 2024-04-24]

Základní údaje

• Originální název: Nová éra sekundární prevence: rivaroxaban u pacientů s akutním koronárním syndromem
• Název anglicky: A new era of secondary prevention: rivaroxaban for patients with acute coronary syndrome
• Autoři: ŠPINAR, Jindřich (203 Česká republika, garant, domácí) a Jiří VÍTOVEC (203 Česká republika, domácí)
• Vydání: Farmakoterapie, Praha, Farmakon Press, 2013, 1801-1209.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30201 Cardiac and Cardiovascular systems
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/13:00070470
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: akutní koronární syndrom; antikoagulační léčba; rivaroxaban
• Klíčová slova anglicky: acute coronary syndrome; secondary prevention; rivaroxaban

Anotace

Za posledních 20 let bylo provedeno a publikováno několik klinických studií, v nichž byla hledána účinnější antiagregační léčba nemocných po akutním koronárním syndromu. Byla prezentována data s prasugrelem a ticagrelorem – účinnými a bezpečnými antiagregancii. Přidávání antikoagulační léčby k antiagregační léčbě v éře warfarinu nebylo úspěšné. American Heart Association označila studie s léky, které mají nahradit warfarin u nemocných s fibrilací síní, za jeden z 10 nejvýznamnějších objevů roku 2010. Jsou to studie RE-LY, ROCKET AF a AVEROES. Studie ROCKET AF prokázala u 14 246 nemocných trend ke snížení výskytu cévních mozkových příhod a systémové embolizace při léčbě rivaroxabanem oproti warfarinu bez zvýšení rizika krvácení. Počet příhod na 100 pacientoroků byl 1,71 při léčbě rivaroxabanem a 2,16 při léčbě warfarinem (p < 0,001 pro non-inferioritu). Studie ATLAS ACS 2-TIMI 51 zkoumala účinky přidání malé dávky rivaroxabanu v léčbě pacientů s akutním koronárním syndromem ke standardní antiagregační léčbě. Do studie bylo zařazeno 15 526 nemocných s akutním koronárním syndromem, kteří dostávali po dobu v průměru 13 měsíců rivaroxaban 2,5 mg nebo 5,0 mg 2x denně, nebo placebo. Rivaroxaban signifikantně snížil primární sledovaný ukazatel ve srovnání s placebem – 8,9 % vs. 10,7 % (p = 0,008), se signifikantním zlepšením pro obě dávky – 2,5 mg (p = 0,02) a 5 mg (p = 0,03) – což celkově znamená snížení o 16 %. Podávání rivaroxabanu v dávce 2,5 mg 2x denně snížilo výskyt úmrtí z kardiovaskulárních příčin (p = 0,002) i počet úmrtí celkově (p = 0,002). Rivaroxaban ve srovnání s placebem zvýšil výskyt krvácivých komplikací, které nebyly spojeny s bypassovou operací (p < 0,001), i intrakraniálních krvácení (p = 0,009). Dávka 2,5 mg 2x denně byla provázena menším výskytem fatálních krvácení než dávka 5,0 mg 2x denně (p = 0,04). U pacientů s akutním koronárním syndromem tak rivaroxaban snížil výskyt složeného sledovaného ukazatele úmrtí z kardiovaskulárních příčin, infarkt myokardu a cévní mozková příhoda. Rivaroxaban zvýšil výskyt velkých i intrakraniálních krvácení, nezvýšil však výskyt fatálních krvácení ani fatálních intrakraniálních krvácení.

Anotace anglicky

A number of clinical trials have been conducted and published over the last 20 years looking for more effective antiaggregation therapy for patients after acute coronary syndrome. Data have been presented for prasugrel and ticagrelor -both are effective and safe antiaggregation agents. Attempts to add anticoagulation treatment to antiaggregation therapy were not successful in the warfarin era. American Heart Association declared studies investigating drugs intended to replace warfarin in patients with atrial fibrillation as one of the 10 most significant discoveries in 2010. These studies are RE-LY, ROCKET AF and AVEROES. The ROCKET AF study that included a total of 14, 246 patients demonstrated a trend towards reduced occurrence of cerebrovascular events and systemic embolism in patients treated with rivaroxaban in comparison to warfarin, without the observation of increased bleeding risk. The number of events for 100 patient-years was 1.71 for treatment with rivaroxaban and 2.16 for warfarin (p < 0.001 for non-inferiority). The ATLAS ACS 2-TIMI 51 study evaluated the effects of adding a small dose of rivaroxaban as part of the treatment of patients with acute coronary syndrome, compared to standard antiaggregation therapy. The study included 15,526 patients with subacute coronary syndrome treated with rivaroxaban 2.5 mg or 5.0 mg b.i.d., or placebo for 13 months. Rivaroxaban was associated with significantly reduced primary study endpoint compared to placebo - 8.9% vs. 10.7% (p = 0.008), with significant improvement for both doses - 2.5 mg (p = 0.02), 5 mg (p = 0.03) - corresponding to a total reduction by 16%. The administration of rivaroxaban dosed 2.5 mg b.i.d. reduced the occurrence rate of death related to cardiovascular causes (p = 0.002) as well as overall mortality rate (p = 0.002). The comparison of rivaroxaban with placebo showed that the active agent increased the occurrence of bleeding complications unrelated to bypass surgery (p < 0.001), but also that of intracranial bleeding (p = 0.009). The dose 2.5 mg b.i.d. was accompanied by reduced occurrence of fatal bleeding events when compared to 5.0 mg b.i.d. (p = 0.04). Rivaroxaban thus reduced the occurrence rate of a composed endpoint of death from cardiovascular causes, myocardial infarction and stroke in patients with acute coronary syndrome. Rivaroxaban was associated with an increase of both major and intracranial bleeding, but not with increased occurrence of fatal bleeding or fatal intracranial bleeding.