a 2013

Analýza nových forem doxorubicinu se sníženou toxicitou

SZTALMACHOVÁ, Markéta; Veronika DVOŘÁKOVÁ; Pavel KOPEL; Martina RAUDENSKÁ; Hana POLANSKÁ et al.

Základní údaje

Originální název

Analýza nových forem doxorubicinu se sníženou toxicitou

Název česky

Analýza nových forem doxorubicinu se sníženou toxicitou

Autoři

SZTALMACHOVÁ, Markéta; Veronika DVOŘÁKOVÁ; Pavel KOPEL; Martina RAUDENSKÁ ORCID; Hana POLANSKÁ; Jaromír GUMULEC; René KIZEK; Vojtěch ADAM a Michal MASAŘÍK

Vydání

19. Konference českých a slovenských patofyziologů s mezinárodní účastí, 2013

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

10600 1.6 Biological sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

ISBN

978-80-905337-3-8
Změněno: 25. 2. 2014 10:41, Mgr. Veronika Dvořáková, Ph.D.

Anotace

V originále

Doxorubicin, antracyklinové cytostatikum patří k široce užívaným léčivům. K hlavním nežádoucím účinkům tohoto cytostatika patří výrazná kardiotoxicita. Novější antracykliny, jako je epirubicin, jsou více lipofilní a tedy zdánlivě méně toxické, nicméně riziko kardiomyopatie se u těchto forem nesnižuje. Důležité je proto hledat mechanismy, jak tuto toxicitu snížit. Cílem práce je popis toxicity modifikovaných forem doxorubicinu na prostatické nádorové buňky a jejich porovnání s doxorubucinem a epirubicinem. Byly zvoleny modifikace pomocí: lipozomu a apoferitinu. Toxicita doxorubicinu byla testována na modelu prostatických buněčných liniích. PNTlA, odvozenou od nenádorové prostatické tkáně a tři linie odvozené z nádorových ložisek (22RV1, PC-3 a LNCaP). Pro stanovení cytotoxicity byl použit klasický MTI test a real-time monitoring proliferace xCELLigence systém (RT). Testované formy doxorubicinů byly k buňkám přidány při 80% konftuenci, MTI test byl vyhodnocen po 48 hodinách. Měření proběhlo v duplikátech, t-test byl použit ke statistickému zhodnocení s p < 0.05. Lipozomální modifikace doxorubicinu redukují toxicitu doxorubicinu přibližně šestinásobně, apoferitinová modifikace pětinásobně (p < 0.01). Modifikované formy doxorubicinu působí průměrně 1.72-násobně toxičtěji na nádorové buňky (oproti nenádorovým), p < 0.05. Nejvýraznější cytotoxický efekt byl pozorován na nádorové linie 22Rv1 (dle MTT), resp. PC-3 (dle RT). Rozdíl v IC-50 u této linie mezi MTI a RT je zapříčiněn mutací p53 a bude předmětem dalšího zkoumání.