Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@inproceedings{1137319, author = {Kroupa, Jiří}, address = {Kroměříž}, booktitle = {Voda – pramen života. Vodní stavby a vodní prvky v zahradách a parcích. Sborník referátů přednesených na konferenci „Historické zahrady Kroměříž 2013“.}, edition = {První}, editor = {Eva Nováková (ed.)}, keywords = {Historical gardens; water; baroque; the Regent period}, howpublished = {tištěná verze "print"}, language = {cze}, location = {Kroměříž}, isbn = {978-80-87231-14-2}, pages = {34-38}, publisher = {UNESCO Kroměříž-Národní památkový ústav, územní pracoviště v Kroměříži}, title = {Vodní prvky v zahradách „období regentství“ a idea „krásných zahrad“ na Moravě.}, year = {2013} }
TY - JOUR ID - 1137319 AU - Kroupa, Jiří PY - 2013 TI - Vodní prvky v zahradách „období regentství“ a idea „krásných zahrad“ na Moravě. PB - UNESCO Kroměříž-Národní památkový ústav, územní pracoviště v Kroměříži CY - Kroměříž SN - 9788087231142 KW - Historical gardens KW - water KW - baroque KW - the Regent period N2 - Studie se zabývá ohlasem francouzských zahrad doby regentství na Moravě. Novou ideu krásných zahrad ve Francii tehdejší doby si můžeme ukázat na několika typických příkladech: a) nevelké privátní zahrady pařížských paláců jsou sestaveny do řady různorodých parterů, bosketů a stromořadí, mezi nimiž hrají výraznou roli drobné vodní prvky (např. spojený Hôtel de Lassay a Palais Bourbon, vystavěné Pierrem Cailleteau, zvaného „Lassurance“ /1655-1724/ a Jeanem Aubertem /1702-1741/; b) drobné bazény i větší systém vodotrysků vytvářejí dohromady ucelené plochy, které můžeme chápat jako paralely k oblastem bosketů či parterů (např. rozšíření zahrady ve Fontainebleau podle projektu Claude Desgotse /1658-1732/); c) vodní plochy rozmanitých tvarů se někdy rovněž přímo začleňují do tvarů obdélných parterů (např. Hôtel Peyrenc de Moras - Biron, od Jeana Auberta z roku 1727); d) různé výšky dílčích oblastí zahrady nejsou od sebe oddělovány terasami, případně umělým ohrazením (jak tomu bylo dříve), ale jsou sjednocovány a vyrovnávány travnatými svahy (německým termínem „Böschungen“); e) součástí menších částí zahrad kolem vodotrysků bývají též nově budovaná krytá loubí s dřevěnými pavilony (treillage, berceau); f) obecně jsou nahrazovány pevné a umělé materiály (jako kámen, písek, cihlová drť) materiály přírodními (květiny, trávník, dřevo) či efemérními (jako je vodní zrcadlo, vodotrysky různých výšek), neboť je třeba potlačit „umění“ přírodou: „faire céder lart à la nature“.Na Moravě se s ohlasem těchto zahrad setkáváme zejména ve Slavkově u Brna a v Jaroměřicích nad Rokytnou. Studie současně připomíná, že v těchto zahradách hrála důležitou roli receptivní stránka vztahu návštěvníka k zahradě a jejím vodním prvkům. ER -
KROUPA, Jiří. Vodní prvky v zahradách „období regentství“ a idea „krásných zahrad“ na Moravě. In Eva Nováková (ed.). \textit{Voda – pramen života. Vodní stavby a vodní prvky v zahradách a parcích. Sborník referátů přednesených na konferenci „Historické zahrady Kroměříž 2013“.}. První. Kroměříž: UNESCO Kroměříž-Národní památkový ústav, územní pracoviště v Kroměříži, 2013, s.~34-38. ISBN~978-80-87231-14-2.
|