2013
Lékaři a vyhoření: ožehavá každodennost medicíny pohledem sociologie
ŠMÍDOVÁ, Iva a Lenka SLEPIČKOVÁZákladní údaje
Originální název
Lékaři a vyhoření: ožehavá každodennost medicíny pohledem sociologie
Název česky
Lékaři a vyhoření: ožehavá každodennost medicíny pohledem sociologie
Název anglicky
Physicians and burning out: burning everyday issues of the medical profession from the sociological perspective
Autoři
ŠMÍDOVÁ, Iva (203 Česká republika, garant, domácí) a Lenka SLEPIČKOVÁ (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Praha, Burnout syndrom jako mezioborový jev, od s. 97-104, 8 s. Edice celoživotního vzdělávání ČLK, 2013
Nakladatel
Grada Publishing
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
50000 5. Social Sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14230/13:00066630
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
ISBN
978-80-247-5114-6
Klíčová slova česky
syndrom vyhoření; reprodukční medicína; transformace zdravotnictví; autonomie pacientů; hierarchie v medicíně
Klíčová slova anglicky
burnout syndrome; reproductive medicine; health care transformation; autonomy of patients; hierarchies in medicine
Změněno: 20. 12. 2013 16:12, Mgr. Lenka Slepičková, Ph.D.
V originále
Kapitola se v rámci dvou oblastí reprodukční medicíny (porodnictví a asistovaná reprodukce) zaměřuje na to, jak je každodenní praxe reflektována lékařkami a lékaři na pozadí širších sociálních změn a transformace lékařské péče. Usiluje o to, zachytit, jak lékaři sami explicitně tematizují vyhoření, frustraci či svůj odchod. Text vychází ze 30 hloubkových rozhovorů s lékaři a lékařkami pracujícími v oboru reprodukční medicíny a identifikuje několik klíčových procesů, které mohou vést k vyhoření a někdy také odchodu z profese: výrazně se proměnil vztah lékař a pacient. Došlo k narušení obrazu lékaře coby nezpochybnitelné autority, která nejen bezchybně ovládá řemeslo, ale je schopná měnit přírodu a konat zázraky. Proces deprofesionalizace a rutinizace je spojen s rostoucí volbou a autonomií pacientů. Důvěra ve vztahu lékaře a pacientů tak musí být budována na jiných základech, než stála doposud. Silné formální i neformální hierarchické nastavení lékařského prostředí, a to jak uvnitř klinik a nemocnic tak mezi různými typy pracovišť, udržuje a posiluje přesvědčení lékařů o špatné organizaci zdravotní péče. Hierarchie mezi (elitně vzdělanými) lékaři a příjemci péče ze všech zákoutí společnosti (včetně minorit) pokouší profesionály medicíny k tomu, aby lidi vychovávali. Dělba společnosti na soukromou a veřejnou sféru a s tím stereotypně spojovanou mužskou pracovní kariérou a ženskou rodinnou péčí se zase odráží do generalizujících očekávání podle kategorie pohlaví.
Anglicky
The chapter focuses on the medical professionals reflection of their everyday praxis on the background of broader social changes and the processes of transformation of medical care within two areas of reproductive medicine (obstetrics and assisted reproduction). It deals with the ways, how doctors themselves explicitly thematize their burnout, frustration or their decision to exit the system of providing medical care. The analysis is based on 30 in-depth interviews with doctors working in the field of reproductive medicine. It identified several key processes that can lead to burnout or even to the decision to leave the system or profession. The relationship between doctor and patient is significantly transformed and its contemporary state challenges the image of the doctor as an unquestioned infallible authority, being able to transform nature or do „miracles“. The process deprofessionalization and rutinization of the medical profession is associated with increasing patients choice and autonomy. Trust in the physician-patient relationship, supposed to be the core of the successful treatment, must be built on new foundations. Strong formal and informal hierarchical setup of the medical care environment, both inside clinics and hospitals and between different types of workplaces, maintains and reinforces the doctors perception of the health care system as badly organized and run. Clashes in the value systems between the (educated elite) physicians and their patients leads to the tendency of medical professionals to educate people. The conflict between the private (stereotypically associated with women and care) and the public spheres (with men and working careers) is reflected by generalizing gender specific expectations regarding both patients and medical professionals.
Návaznosti
| GAP404/11/0621, projekt VaV |
|