2013
Dentální implantologie při léčbě následků parézy nervus facialis v dětském věku
PRACHÁR, Patrik, Sonia BARTÁKOVÁ, Pavlína ČERNOCHOVÁ a Jiří VANĚKZákladní údaje
Originální název
Dentální implantologie při léčbě následků parézy nervus facialis v dětském věku
Název česky
Dentální implantologie při léčbě následků parézy nervus facialis v dětském věku
Název anglicky
Dental implantology in the treatment of the after-effects of the juvenile paresis nervus facialis
Autoři
PRACHÁR, Patrik (203 Česká republika, garant, domácí), Sonia BARTÁKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Pavlína ČERNOCHOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Jiří VANĚK (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Česká stomatologie a Praktické zubní lékařství, Praha, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, 2013, 1213-0613
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30200 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/13:00070698
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
paréza n. facialis; hypodoncie; dentice; augmentace; implantace
Klíčová slova anglicky
paresis n. facialis; hypodoncia; dentition; augmentation; implantation
Změněno: 30. 1. 2014 13:47, Soňa Böhmová
V originále
Úvod a cíl. Práce se zabývá problematikou případu parézy n. facialis v dětském věku a následcích vzniklých na podkladě tohoto onemocnění. Autoři rozdělují hypodoncie na získané a dědičné. Z nich vyčleňují hypodoncie získané na podkladě agens, kam patří i paréza n. facialis. Dále popisují etiopatogenezi a charakteristiku parézy n. facialis. Ukazují souvislost mezi onemocněním a parézou n. facialis. Dále popisují souvislost vývoje stálé dentice a poškození zubních zárodků. Tato poškození odpovídají časovému rozložení ve vývoji dentice. Metody. Autoři ukazují příklad onemocnění parézy n. facialis vzniklého v 7mi letech věku. Jednalo se o juvenilní jednostrannou parézu. Byly zde hypodoncie pravé a nepravé, které byly výsledkem poškození v daném věku. Mimo problematiku zubů zde byla problematika vývoje dolní čelisti a měkkých tkání obličeje. U pacienta byl stanoven celý léčebný plán s několika stomatologickými odbornostmi. Výsledky. Jako první bylo přistoupeno k extrakcím nevyhovující dentice, která byla v důsledku nevyvinutí zubních zárodků neschopna dalšího protetického využití. Následovala augmentace alveolu především v horizontálním rozměru s částečným vertikálním zvýšením do výšky kostních sept zubů kryjících defekt. Dále byly inzerovány dentální implantáty do takto upravené dolní čelisti společně s implantací do oblasti pravé hypodoncie. Následovalo estetické doplnění měkkých tkání epitézou. Pacient byl dále hodnocen pomocí rtg zobrazení s odstupem po dobu 10 let od začátku terapie. Závěr. Paréza n. facialis je onemocnění, kde z pohledu stomatologie dochází k velmi závažnému poškození zubních zárodků ve spojitosti s věkem. Časté jsou zde augmentační techniky pro doplnění defektního alveolu především v horizontálním směru s následným ošetřením pomocí dentálních implantátů. Následně defekt měkkých tkání obličeje postižené strany nás vede k doplnění měkkých tkání v ústech za pomocí epitézy. Autoři tak kladou důraz na komplexnost ošetření s ohledem na postižení nejen stálé dentice, ale také okolních struktur.
Anglicky
Introduction and objective. In this paper, the authors deal with the problems of juvenile paresis n. facialis and after-effects of this disease. The authors divide the hypodontia acquired and hereditary. Of these, allocating hypodontia obtained on the basis of agents, which include paresis n. facialis. Further describe the genesis and characteristics of paresis n facialis. They show link between disease and paralysis of the facial nerve. It also describes the development in the permanent dentition and dental damage fetuses. This damage corresponding time distribution in developing dentition. Methods. The authors show examples of diseases resulting from facial nerve palsy in 7 years of age. It was a juvenile unilateral paresis. There were hypodontia true and false, which were the result of damage at a given age. Outside the teeth issue here, the issue of mandible and soft tissues of the face. The patient was determined throughout the treatment plan with several dental skills. Results. It was first approached to extractions poor dentition, which was due to undeveloped embryos incapable of further dental prosthetic use. This was followed by augmentation of alveolar mainly in the horizontal dimension with partial vertical increase in bone height sept teeth covering the defect. Furthermore, the advertised dental implants in the lower jaw so prepared, together with implantation in the right hypodontia. Followed by addition of aesthetic soft tissue prosthesis. The patient was further evaluated using X-ray view from a distance for 10 years from the start of therapy. Conclusion. Paresisi n. facialis is a disease where the terms of dentistry causes very serious damage to the dental germs, with the age. Frequently there are augmentation techniques to supplement defective alveolar mainly in the horizontal direction, followed by treatment with dental implants. Subsequently defect of soft tissues of the face affected parties leads us to supplement the soft tissues of the mouth using prostheses. The authors thus emphasize the complexity of the treatment with respect to disability not only permanent dentition, but also the paresis n. facialis, hypodoncia, dentition, augmentation, implantationsurrounding structures.