EN

Stav onkochirurgické péče a vzdělávání v onkochirurgii v České republice

DUDA, M., Jan ŽALOUDÍK, M. RYSKA a Ladislav DUŠEK. Stav onkochirurgické péče a vzdělávání v onkochirurgii v České republice. Gastroenterologie a hepatologie, Praha: Ambit Media, 2013, roč. 67, č. 5, s. 381-389. ISSN 1804-7874.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Stav onkochirurgické péče a vzdělávání v onkochirurgii v České republice
Název anglicky Condition of oncosurgical care and education in oncosurgery in the Czech Republic
Autoři DUDA, M. (203 Česká republika), Jan ŽALOUDÍK (203 Česká republika, domácí), M. RYSKA (203 Česká republika) a Ladislav DUŠEK (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Gastroenterologie a hepatologie, Praha, Ambit Media, 2013, 1804-7874.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14110/13:00070720
Organizační jednotka Lékařská fakulta
Klíčová slova česky onkochirurgie v České republice; high-volume hospitals; vzdělávání v onkochirurgii
Klíčová slova anglicky hospital oncology service; high-volume hospitals; education
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Soňa Böhmová, učo 232884. Změněno: 2. 1. 2014 13:52.
Anotace
Cílem práce je ukázat epidemiologickou situaci ve výskytu solidních zhoubných nádorů a poukázat na současné postavení a význam chirurgie v péči o onkologické nemocné v ČR se zvláštním zřetelem na spolupráci s gastroenterology v digestivní onkologii při diagnostice a léčbě nádorů na gastrointestinálním traktu. Je popsána situace v ČR při uplatňování zásady high-volume hospitals a ve vzdělávání chirurgů v onkochirurgii. Materiál a metodika: Podíl chirurgie na péči o nemocné se solidními nádory je dokumentován na základě statistických údajů získaných z Národního onkologického registru v ČR. Výsledky: Počet nově diagnostikovaných solidních nádorů v ČR trvale roste, v průměru z let 2006–2010 to bylo ročně více než 70 000 nemocných. Více než 49 000 nemocných bylo operováno (70,8 %). Na chirurgické léčbě solidních nádorů se podle jejich lokalizace podílí různé chirurgické odbornosti. Chirurgové operují 37 316 pacientů, což je 75,3 % ze všech primárně operovaných solidních zhoubných nádorů v ČR. Urologických operací bylo ročně 7 319 (14,8 % z operovaných), onkogynekologických operací bylo 3 193 (6,4 %), operací z oblasti hlavy a krku 1 211 (2,4 %) a neurochirurgických výkonů 523 (1,1 %). Z onkochirurgických operací je nejvíce pro nádory kožní 20 292 (z toho 1 921 pro melanom), kolorektálních tumorů je operováno 6 508, nádorů prsu 5 241, nádorů horní části zažívacího traktu 1 024 (jícen 161, žaludek 863), nádorů z hepatopankreatobiliární oblasti 971 (játra 103, žlučník a žlučové cesty 363 a pankreas 505), nádorů plic 926, nádorů štítné žlázy 831, nádorů pojivových tkání 219 a ostatních nádorů nezařazených do uvedených kategorií 1 305. Průměrné pětileté přežívání se výrazně liší podle orgánové lokalizace a stadia onemocnění. Onkochirurgické operace se v různém rozsahu provádějí prakticky na všech chirurgických lůžkových pracovištích v ČR, kterých je v současnosti celkem 157. Frekvence operací pro jednotlivé diagnózy na většině pracovišť neodpovídá principu high-volume hospitals, který vychází z předpokladu, že se zvyšujícím se počtem operací se zlepšují i výsledky. Z rozboru výsledků léčby v Národním onkologickém registru vyplývají rozdíly v přežívání v závislosti na počtu operací, které jsou na pracovišti provedeny. Specializační vzdělávání v onkochirurgii bylo v ČR zavedeno od roku 2011, kdy byla do specializačního vzdělávání chirurgů zařazena nově nástavbová atestace z onkochirurgie, kterou do jara roku 2013 složilo 60 chirurgů. Závěr: Z analýzy současné situace v chirurgickém léčení solidních zhoubných nádorů v ČR vyplývá vysoký podíl chirurgů na péči o tyto nemocné a velký podíl digestivních nádorů, na jejichž diagnostice a léčbě chirurgové úzce spolupracují s gastroenterology. Z 51 796 primárně diagnostikovaných solidních zhoubných nádorů, jejichž léčba náleží do kompetence chirurgů, se v 27 % jedná o nádory gastrointestinálního traktu. Z rozboru současné situace vyplývá doporučení k racionální koncentraci onkochirurgických operací na menší počet chirurgických oddělení. Na těchto pracovištích je nutné zajistit potřebné odborné a organizační podmínky, včetně zvyšování kvalifikace chirurgů formou nástavbových atestací z onkochirugie. Důležité je odpovídající finanční zajištění náročných onkochirurgických výkonů ze strany zdravotních pojišťoven, což není stále uspokojivě vyřešeno.
Anotace anglicky
The aim of this work is to demonstrate the epidemiological situation regarding the incidence of solid malignant tumours and point out the current status and significance of surgery in the treatment of oncologic patients in the Czech Republic (CR), with special emphasis on the co-operation with gastroenterologists in digestive oncology during the diagnosis and therapy for gastrointestinal tract (GIT) tumours. We are describing the situation in the CR upon application of the principle of high-volume hospitals and the situation regarding education of surgeons in oncosurgery. Materials and methods: The role of surgery in the care of patients with solid tumours is documented based on statistical data obtained from the National Oncologic Registry (NOR) in the Czech Republic. Results: The number of newly diagnosed solid tumours in the CR is constantly increasing; between 2006 and 2010 on average 70,000 suffered from this disease each year. Over 49,000 patients underwent surgery (70.8%). Various surgical specialisations participate in the surgical treatment of solid tumours based on their localisation. Surgeons operated on 37,316 patients, which is 75.3% of all primarily operated solid malignant tumours in the CR. There were 7,319 urological surgeries per year (14.8% of patients who underwent surgery), 3,193 oncogynecological surgeries (6.4%), 1,211 head and neck surgeries (2.4%), and 523 neurosurgical procedures (1.1%). The majority of oncosurgical surgeries were performed for skin tumours – 20,292 (of these 1,921 for a melanoma), 6,508 for colorectal tumours, 5,241 for breast tumours, 1,024 for tumours of the upper digestive tract (oesophagus 161, stomach 863), 971 for hepatopancreaticobiliary tumours (liver 103, gallbladder and biliary tract 363 and pancreas 505), 926 for lung tumours, 831 for thyroid gland tumours, 219 for connective tissue tumours and 1,305 for other tumours not included in any of the above-mentioned categories. The average five-year survival differs significantly based on the organ localisation and disease stage. Oncosurgical surgeries are performed in various degrees at practically all surgical in-patient departments in the CR; there are currently 157 in total. The frequency of surgeries for individual diagnoses at most of the departments is not in accordance with the principle of high-volume hospitals, which is based on the assumption that with the increasing number of surgeries the results tend to improve. Based on an analysis of the treatment results recorded in the NOR, differences in the survival rate are dependent on the number of surgeries performed in the given department. Specialisation training in oncosurgery was introduced in 2011 in the CR where a new additional specialisation in oncosurgery was integrated into surgical specialisation training; 60 surgeons had completed this specialisation by spring 2013. Conclusion: The analysis of the current situation in the surgical treatment of solid malignant tumours in the Czech Republic shows a large participation of surgeons in the treatment of these patients, as well as significant representation of digestive tumours, the diagnosis and treatment of which surgeons perform in close co-operation with gastroenterologists. Out of 51,796 primarily diagnosed solid malignant tumours, the treatment of which falls within the competence of surgeons, 27% are tumours of the gastrointestinal tract. Analysis of the current situation brings forth a recommendation for a rational concentration of oncosurgical surgeries in a smaller number of surgical departments. These departments must ensure the necessary specialisation and organisational conditions, including increasing the qualifications of surgeons by way of additional specialisation in oncosurgery. It is also important to ensure adequate financial funds for complicated and demanding oncosurgical procedures from health insurance companies, which to date has not yet been adequately resolved.
VytisknoutZobrazeno: 25. 4. 2019 20:06

Další aplikace