D 2013

Psychotické onemocnění v kontextu životního příběhu

HOLOUBKOVÁ, Eva

Základní údaje

Originální název

Psychotické onemocnění v kontextu životního příběhu

Název česky

Psychotické onemocnění v kontextu životního příběhu

Název anglicky

Psychotic Disorders In The Context Of Life Stories

Vydání

Kvalitativní přístup ve vědách o člověku XII: hranice normality, od s. 27-35, 370 s. 2013

Nakladatel

Univerzita Palackého v Olomouci

Další údaje

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

ISBN

978-80-244-3905-1

Klíčová slova česky

Psychotické onemocnění; schizofrenie; životní příběh; narativní analýza

Klíčová slova anglicky

Psychotic disorder; schizophrenia; life story; narrative analysis

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 3. 1. 2014 17:04, Mgr. Bc. Eva Holoubková

Anotace

V originále

Příspěvek se zabývá problematikou osob s duševním onemocněním schizofrenního okruhu. Cílem výzkumu bylo zachytit a popsat osobní prožívání a chápání psychotického onemocnění v kontextu životního příběhu. Pozornost byla věnována zejména psychologickým a sociálním činitelům, které pomáhají nebo naopak brání vyrovnávání se s nemocí. Výzkum byl realizován na vzorku sedmi lidí (čtyř mužů a tří žen) ve věku 28–45 let, v jejichž životních příbězích byly z perspektivy kategoriálně-obsahového přístupu narativní analýzy identifikovány relevantní činitele. Kategorie obsahů získaných výpovědí byly porovnávány a interpretovány na úrovni jednotlivých příběhů, všechny rozhovory pak byly porovnány z hlediska kategorií, které byly v příbězích identifikovány jako společné. Jako podstatné se ve výpovědích projevily oblasti vztahující se k vlastnímu zdůvodnění onemocnění a jeho smysluplnému začlenění do životního příběhu, podpoře blízkých osob, návratu do zaměstnání, využívání služeb psychosociální rehabilitace a svépomocných organizací, přijetí okolí, užívání medikace a zkušenostem s hospitalizacemi a s lékaři.

Česky

Příspěvek se zabývá problematikou osob s duševním onemocněním schizofrenního okruhu. Cílem výzkumu bylo zachytit a popsat osobní prožívání a chápání psychotického onemocnění v kontextu životního příběhu. Pozornost byla věnována zejména psychologickým a sociálním činitelům, které pomáhají nebo naopak brání vyrovnávání se s nemocí. Výzkum byl realizován na vzorku sedmi lidí (čtyř mužů a tří žen) ve věku 28–45 let, v jejichž životních příbězích byly z perspektivy kategoriálně-obsahového přístupu narativní analýzy identifikovány relevantní činitele. Kategorie obsahů získaných výpovědí byly porovnávány a interpretovány na úrovni jednotlivých příběhů, všechny rozhovory pak byly porovnány z hlediska kategorií, které byly v příbězích identifikovány jako společné. Jako podstatné se ve výpovědích projevily oblasti vztahující se k vlastnímu zdůvodnění onemocnění a jeho smysluplnému začlenění do životního příběhu, podpoře blízkých osob, návratu do zaměstnání, využívání služeb psychosociální rehabilitace a svépomocných organizací, přijetí okolí, užívání medikace a zkušenostem s hospitalizacemi a s lékaři.

Anglicky

The research is concerned with people suffering from schizophrenia and other psychotic disorders. The purpose of the study is to understand psychotic disorders in the context of the individual life story. Attention is given especially to the psychological and social factors which help or alternatively obstruct dealing with the illness. The study was realized on seven respondents (four man and three women), aged 28-45. During the research the narrative analysis was used. Relevant topics were identified with the help of the categorical-content approach. Content categories were compared and interpreted at the individual level and furthermore at the complex level regarding acknowledged common categories. Seven common categories representing important factors in dealing with mental illness were identified in the interviews: individual rationalization and meaningful integration of the illness in the personal life story, support of close social environment, general social acceptance, return to work, using medication, psycho-social rehabilitation services and self-help groups, hospitalization experiences and experiences with medical doctors.