D 2013

Seneca Starší - počátky diskuze o úpadku řečnictví v Římě

PETROVIĆOVÁ, Katarina

Základní údaje

Originální název

Seneca Starší - počátky diskuze o úpadku řečnictví v Římě

Název česky

Seneca Starší - počátky diskuze o úpadku řečnictví v Římě

Název anglicky

Seneca Maior - Beginnings of the Decline of Roman Oratory

Vydání

I. Praha, Visuque et auditu iuxta venerabilis adrogantiam effugerat, od s. 119-126, 8 s. 2013

Nakladatel

Jednota klasických filologů

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

Písemnictví, masmedia, audiovize

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/13:00070999

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-904945-2-7

Klíčová slova česky

Seneca Starší; Rétorika; Římská literatura raného císařství; Úpadek

Klíčová slova anglicky

Seneca the Elder; Oratory; Roman literature of the early Empire

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 9. 4. 2014 10:55, Mgr. Vendula Hromádková

Anotace

V originále

V článku autorka analyzuje první, nadto velmi ostré odsouzení římského řečnictví po konci římské republiky a nástupu císařské moci (Sen. contr. 1, praef., 1), jehož autorem je L./M.? Annaeus Seneca Starší, otec filozofa Seneky. O tento odsudek se opírá mnoho tradičních hodnocení císařské rétoriky, jejichž oprávněnost autorka svým příspěvkem relativizuje. Hlubší analýza citované pasáže totiž ukazuje, že Senekovy cíle byly především didaktické, a proto mohly být spíše výchovně-vzdělávací aktivizací potenciálních čtenářů než reálným hodnocením dobové řečnické praxe.

Anglicky

In the paper, the author analyses the first and very strict denouncement of Roman oratory during the period of the beginning of Roman Principate declared by L. (or M.) Annaeus Seneca the Elder, father of the philosoper Seneca (Sen. Contr. 1, praef., 1). At the same time, she questions many common evaluations proclaiming "the decline of Roman rhetoric" based on the improper interpretation of Seneca's judgement through the thorough analysis of already mentioned Seneca's passage. She comes to the conclusion that Seneca's aims are particularly didactic, and thus his judgment is to be understood as a sort of educational activation of the reader rather than the real evaluation of the contemporary rhetorical praxis.