Postrk jako nástroj chudinské péče

STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka. Postrk jako nástroj chudinské péče. In Hlavačka, Milan; Cibulka, Pavel. Chudinství a chudoba jako sociálně historický fenomén : ambivalence dobových perspektiv, individuální a kolektivní strategie chudých a instrumentária řešení. 1. vydání. Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2013, s. 293-318. Práce Historického ústavu Akademie věd ČR ; sv. 46. ISBN 978-80-7286-225-2.

Základní údaje

Originální název

Postrk jako nástroj chudinské péče

Název anglicky

Escorted return home as a tool of the care of the poor

Autoři

STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vydání. Praha, Chudinství a chudoba jako sociálně historický fenomén : ambivalence dobových perspektiv, individuální a kolektivní strategie chudých a instrumentária řešení, od s. 293-318, 26 s. Práce Historického ústavu Akademie věd ČR ; sv. 46, 2013

Nakladatel

Historický ústav Akademie věd ČR

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/13:00071076

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-7286-225-2

Klíčová slova česky

Habsburská říše; Sociální dějiny; Právní dějiny; Centralizovaná péče o chudé; Postrk

Klíčová slova anglicky

Habsburg empire; Social History; History of law; Centalized care od the poor; Escorted return home (Schub)

Štítky

Care od the poor, Escorted return home, History of law, rivok, Social History

---

Anotace

V originále

Postrk tvořil nedílnou součást vznikající centralizované péče o chudé a potřebné v 18. a 19. století. Příspěvek je pokusem o analýzu tohoto doposud málo probádaného fenoménu moderních dějin v kontextu sociální a právní situace společnosti, populační politiky, kriminality a role církve. V úvodní části příspěvku je rozebrán fenomén chudoby a soudobé diskuse o chudinství v dílech osvícenských myslitelů Johanna Gottloba von Justi, Josefa von Sonnefelse a Lodovica Antonia Muratoriho, jejich názory jsou doplněny kousavou kritikou poměrů z pera Johanna Pezzla. Vzhledem k rozsahu studie se rozbor právních předpisů k postrku omezil pouze na základní a problémové body s konkrétními výklady skutečných případů v praxi. Těžiště příspěvku tvoří každodennost postrku, demonstrovaná na dvou vybraných reprezentativních příkladech: útěku z postrku a jeho následného rozsáhlého vyšetřování a případ „postrkové recidivistky“, pastýřovy dcery z malé moravské obce ve znojemském kraji. Postrk je a byl samozřejmě represivním nástrojem, ale v tehdejším kontextu chudinské péče je možno jej chápat též jako negativní doplněk jinak pozitivního přístupu k péči o chudé.

Anglicky

Escorted return home (der Schub) was an integral part of the emerging centralized care of the poor and of those in need in the 18th and 19th centuries. The study is an attempt of analysis of this rather neglected phenomenon of modern history in the context of social and legal situation in society, population policy, crime level, and role of the Church. In the introductory chapter the phenomenon of poverty is discussed as well as the contemporary debate on the care of the poor in the work of enlightened philosophers, such as Johann Gottlob von Justi, Josef von Sonnenfels and Lodovico Antonio Muratori, whose ideas are complemented with sharp criticism of the then situation by Johann Pezzl. Due to the large scope of the study the analysis of legal regulation related to escorted return home is limited to the general and problematic issues and to the examination of some particular practical cases. The author concentrates on the everyday practice of escorted return home as illustrated by means of two representative cases: the escape from escorted return and is subsequent thorough investigation, and the case of a "notorious returnee", a shepherds daughter from a small Moravian village in Znojmo District. Certainly, escorted return was an instrument of repression; nevertheless, in the then context of the care of the poor it can also be viewed as a negative complement of the generally positive approach to the care of the poor.