2013
Center and diaspora: The role of Jerusalem in the Lukan imagination
PAPOUŠEK, DaliborZákladní údaje
Originální název
Center and diaspora: The role of Jerusalem in the Lukan imagination
Název česky
Centrum a diaspora: Role Jeruzaléma v lukášovské imaginaci
Autoři
Vydání
"Religion, Migration, Mutation" (XII. konference EASR, 2.-7. 9. 2013, Liverpool, Velká Británie), 2013
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Jeruzalém; lukášovské spisy; markionité; centrum a diaspora
Klíčová slova anglicky
Jerusalem; Lukan writings; Marcionites; center and diaspora
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 16. 11. 2016 23:20, PhDr. Dalibor Papoušek, Ph.D.
V originále
Following the later dating of Lukan writings (Pervo 2006), the paper reconsiders Luke’s emphases he had put on Jerusalem as a religious center for the Jewish diaspora. Luke’s Jerusalem imagination in portrayal of Paul is examined as a locative anchoring of the Lukan cosmopolite theology, as one of “diaspora myths of origins in the (Palestinian) homeland” (Miller 2004). This approach is confronted with the hypothesis of “a defining struggle” between the Lukan “protoorthodox” trend and the contemporaneous Marcionite Christianity (Tyson 2006). Both trends were closely connected with the question of Jewish heritage in the rising Christianity and the acceptance of Christianity as a religion (religio), based on ancient (Jewish) traditions, instead of a superstition (superstitio), characterized by suspicious novelty.
Česky
V návaznosti na pozdější datování lukášovských spisů (Pervo 2006) příspěvek zvažuje Lukášův důraz, který kladl na Jeruzalém jako náboženské centrum židovské diaspory. Lukášova jeruzalémská imaginace, s níž líčí Pavla, je v něm prověřována jako lokativní zakotvení lukášovské kosmopolitní teologie, jako "diasporní mýtus o počátku v (palestinské) domovině" (Miller 2004). Tento přístup je konfrontován s hypotézou "definujícího střetu" mezi lukášovským "protoortodoxním" směrem a současným markiónovským křesťanstvím (Tyson 2006). Oba trendy byly úzce spojeny s otázkou židovského odkazu ve vznikajícím křesťanství a přijímání křesťanství jako náboženství (religio), založeného na starobylých (židovských) tradicích, namísto pověry (superstitio), charakterizované podezřelou novostí.