2013
Estetika, její pojmy a zhoubnost úvodů
KRAJTL, OndřejZákladní údaje
Originální název
Estetika, její pojmy a zhoubnost úvodů
Název anglicky
Aesthetics, its Concepts and viciousness of Introductions
Autoři
Vydání
Vizuální studia - věda, umění, instituce (NaProti Imaginaci), Brno, 5.-7. prosinec 2013, 2013
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/13:00071450
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
aesthetics; visual culture; visual studies; aesthetic concepts; introductions
Štítky
Změněno: 1. 4. 2014 15:41, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
Vizuální studia jsou interdisciplinární, v oblasti teorie i metodologie tedy dost často odkazují na jiné obory. Pokus vytvořit syntetizující úvod k vizuálním studiím je proto pokusem o nemožné. Vzniklá díla sice mohou navenek oslňovat šíří svého záběru, při bližším pohledu se ale ukazuje jejich zoufalá povrchnost, nedostatečnost a zmatečnost. Tyto čítanky jsou navíc sestavovány vždy podle nějaké myšlenky, ideologické linie, která neškolenému čtenáři (tedy ideálnímu čtenáři těchto děl) přinese nakonec více problémů, než užitku. Ilustrativním příkladem - pars pro toto - zde může stát české vydání rozsáhlého svazku Marity Sturken a Lisy Cartwright Studia vizuální kultury. Kritizovat jej jistě lze z mnoha různých aspektů. Tento příspěvek se soustředí na dva: Prvním z nich je hrubé zjednodušování komplexních oborů. Dobře patrné je to např. u estetiky, kdy autorské duo soudobou estetiku redukuje výhradně na vkusové soudy v případě kritérií krásy a ošklivosti a nepřiměřenou váhu dává Bourdieho teorii distinkce. Se zmíněnou redukcí souvisí i druhý aspekt kritiky - omezení daná regionální specifičností orientace "domovského oboru". Jedině tak si lze vysvětlit, že Sturken a Cartwright celou kratičkou kapitolkou, věnovanou dvěma tisícům let estetického uvažování, dokáží zaplnit dvěma estetickými pojmy a jedním sociologem. Podobně jako každá větší firma má dnes svou vlastní "filozofii", téměř u všech mediálních i průmyslových produktů najdeme "estetiku". A stejně tak je tomu i ve společenských vědách. Vlastimil Zuska, významný český estetik, ovšem zdůrazňuje, že vztah těchto aplikovaných estetik se má k vlastní estetice podobně jako návod na používání mobilního telefonu k fyzikálnímu výzkumu krátkovlnného záření. Bylo by velmi nešťastné, kdyby kvůli deformujícím úvodům zůstala vizuální studia v pozici návodu, nikoliv výzkumu.
Anglicky
Visual studies are interdisciplinary; hence in the area of theory and methodology they often refer to other fields. Therefore, the effort to create a synthetizing introduction to visual studies is attempting the impossible. The originating works may seemingly fascinate by the richness of their scope; yet taking a closer look, one discovers their desperate superficiality, insufficiency and confusion. Moreover, these readers are always compiled according to a certain idea, an ideological line that will ultimately do an unskilled reader (i.e. the ideal reader of these works) more harm than good. An illustrative example – pars pro toto – can be represented by the Czech edition of the substantial volume by Marita Sturken and Lisa Cartwright Introduction to Visual Culture. It can be certainly criticised from many various aspects. This contribution will concentrate on two of them: First, it is an oversimplification of complex fields. It is clearly evident e.g. in aesthetics when the two authors reduce contemporary aesthetics exclusively to aesthetic judgements in the case of the criteria of beauty and ugliness, and they attach too much importance to Bourdieu's theory of distinction. The second aspect of criticism goes hand in hand with the afore-mentioned reduction – limitations given by the regional specificity of the orientation of the "home field". This is the only way how we can explain that Sturken and Cartwright can fill up the entire short chapter, dedicated to two thousand years of aesthetic reasoning, by two aesthetic notions and one sociologist. Just as every larger company has its own "philosophy" today, in nearly all media and industrial products we can find "aesthetics". And this is exactly the same in social sciences. It would be very unfortunate if visual studies, just due to deforming introductions, remained in the position of instructions, and not research.
Návaznosti
| MUNI/A/0755/2012, interní kód MU |
|