Paraneoplastické neurologické syndromy – základní charakteristika, klasifikace, etiopatogeneze a diagnostika

ŠTOURAČ, Pavel a Zdeněk ADLER. Paraneoplastické neurologické syndromy – základní charakteristika, klasifikace, etiopatogeneze a diagnostika. Neurologie pro praxi. Olomouc: Solen, 2013, roč. 14, č. 1, s. 8-11. ISSN 1213-1814.

Základní údaje

Originální název

Paraneoplastické neurologické syndromy – základní charakteristika, klasifikace, etiopatogeneze a diagnostika

Název anglicky

Paraneoplastic neurological syndromes – essential characteristics, classification, etiopathogenesis and diagnostics

Autoři

ŠTOURAČ, Pavel a Zdeněk ADLER

Vydání

Neurologie pro praxi, Olomouc, Solen, 2013, 1213-1814

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30000 3. Medical and Health Sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14110/13:00071497

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

paraneoplastický syndrom; onkoneurální protilátky

Klíčová slova anglicky

paraneoplastic syndrome; onconeural antibodies

---

Anotace

V originále

Paraneoplastické neurologické syndromy (PNS) jsou heterogenní skupinou poruch a mohou postihovat jakoukoli část nervového systému, nervosvalové spojení i svaly. Hypotéza autoimunitní etiopatogeneze je podporována již mnoha důkazy. Podle současné koncepce tumor exprimuje neuronální proteiny, které vyvolávají imunitní odpověď nejen proti nádoru, ale i nervovému systému. Pacientem produkované onkoneurální protilátky v důsledku antigenní identity mohou atakovat i různé komponenty nervového systému. Podle klinického syndromu, typu protilátek a přítomnosti nebo nepřítomnosti maligního procesu jsou PNS klasifikovány jako definitivní nebo jen možné. Onkoneurální protilátky jsou klasifikovány jako dobře charakterizované se silnou asociací s karcinomy nebo částečně charakterizované. Některé další protilátky se mohou vyskytovat jak u karcinomů, tak i non-paraneoplastických syndromů. Diagnóza PNS je důležitá, protože může vést k časné detekci nádoru. Příznaky PNS se rozvíjejí asi u dvou třetin pacientů před manifestací malignity. Léčba vlastního tumoru je základem i v léčbě nebo alespoň stabilizaci neurologické poruchy.

Anglicky

Paraneoplastic neurological syndromes (PNS) are a heterogeneous group of disorders and may affect any part of the nervous system, neuromuscular junction and muscles. Evidence is increasing that most PNS are immune – mediated. The current concept is that the expression of neuronal proteins by a tumor provokes an immune response against both the tumor and the nervous system. A patient produces tumor-directed antibodies known as onconeural antibodies and because of antigenic identity, these onconeural antibodies attack components of the nervous system as well. Based on the clinical syndrome, the type of antibody, and the presence or absence of cancer, patients are classified as having a definite or possible PNS. Onconeural antibodies are classified either as well characterized with a strong cancer association or partially characterized. Some other antibodies may occur in both cancer- and non-cancer-associated syndromes. Diagnosis of PNS is important because it can lead to the early detection of the tumor. The symptoms of PNS occur in approximately two thirds of patients before the presence of systemic cancer is known. Treatment of the tumor is the most effective step in controlling or at least stabilizing the neurological disorder.