J 2013

Nutritional status of patients in the cardiac ward of a regional hospital

GŘIVA, Martin; Jiří JARKOVSKÝ a Petra BRÁZDILOVÁ

Základní údaje

Originální název

Nutritional status of patients in the cardiac ward of a regional hospital

Název česky

Stav nutrice u pacientů na kardiologickém lůžkovém oddělení krajské nemocnice

Autoři

GŘIVA, Martin; Jiří JARKOVSKÝ ORCID a Petra BRÁZDILOVÁ

Vydání

Cor et Vasa, Brno, Česká kardiologická společnost, 2013, 0010-8650

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10103 Statistics and probability

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14110/13:00071506

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

DOI

UT WoS

Klíčová slova anglicky

Cardiology; Malnutrition; Nutritional screening; Risk factors of malnutrition

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 29. 4. 2014 15:02, Ing. Mgr. Věra Pospíšilíková

Anotace

ORIG CZ

V originále

Aim of study: To assess the nutritional status of patients in the cardiac ward of the Regional Hospital in Zlín, and to analyze the association between nutritional status and selected characteristics of hospitalized cardiac patients. Patients and methods: A group of 236 patients was created by collecting of data of all currently hospitalized patients at randomly selected time points at approximately 3-week intervals (August through December 2012). Nutritional status was assessed using a screening questionnaire developed by the Nutrition and Dietetic Center of the Prague-based Thomayer Hospital. The data were used to determine any association between the risk of malnutrition with sex, age, diagnosis of a heart disease, left ventricular function, associated conditions, length of hospitalization, social background, treatment with some drugs, insomnia, chronic pain, patient mobility, and other factors. Results: The criteria of impending malnutrition were met by 67 patients (28.4%) while 3 patients (1.3%) already suffered from malnutrition. Significant risk factors for malnutrition included female sex (malnutrition risk 22% males vs. 37.8% females; p=0.009), age above 76 years (median 70 vs. 78 years; p<0.001), some comorbidities (diabetes mellitus, history of stroke, gastrointestinal tract-related disease, alcohol abuse, malignancy) (p<0.001), long-term immobility (p<0.001), length of hospitalization over 6 days (median 4 vs. 7 days; p<0,001), polypharmacy, and treatment with some drug classes. An association between malnutrition risk and the type of cardiac disease has been established (p=0.016). No association has been demonstrated between nutritional status and left ventricular ejection fraction, body mass index, co-existing psychiatric disorder and/or dementia, and socio-economic status of the patient. Conclusions: Our study has shown that impending malnutrition or current malnutrition poses a major problem in a significant proportion of hospitalized cardiac patients. Thorough screening and nutritional intervention should make an integral and/or essential part of care of patients hospitalized in a standard cardiac ward.

Česky

Cíl práce: Zhodnocení nutričního stavu pacientů kardiologického oddělení Krajské nemocnice ve Zlíně, analýza souvislostí s vybranými charakteristikami hospitalizovaných kardiologických pacientů. Soubor a metodika: Soubor 236 pacientů byl vytvořen náběrem dat od všech aktuálně hospitalizovaných pacientů v náhodně zvolených termínech v cca třítýdenních intervalech (srpen až prosinec 2012). K posouzení stavu nutrice bylo použito screeningového dotazníku Centra pro výživu Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Byla analyzována souvislost rizika malnutrice s pohlavím, věkem, kardiologickou diagnózou, funkcí levé komory, přidruženými diagnózami, délkou hospitalizace, sociálním zázemím, medikací některých léků, nespavostí, chronickou bolestí, pohybovými možnostmi pacienta a dalšími faktory. Výsledky: Šedesát sedm pacientů (28,4 %) splnilo kritéria hrozící malnutrice, tři pacienti (1,3 %) byli v malnutrici. Signifikantními rizikovými faktory pro malnutrici byly: pohlaví – ženy (riziko malnutrice: 22 % muži vs. 37,8 % ženy; p = 0,009), věk nad 76 let (medián 70 vs. 78 let; p < 0,001), některé komorbidity (diabetes mellitus, stp. CMP, onemocnění GIT, abúzus alkoholu, malignita) (p < 0,001), dlouhodobá imobilita (p < 0,001), délka hospitalizace překračující šest dní (medián 4 vs. 7 dní, p < 0,001), polypragmazie a medikace některými lékovými skupinami. Byla prokázána souvislost mezi rizikem malnutrice a typem kardiologického onemocnění (p = 0,016). Nebyla prokázána souvislost mezi stavem výživy a ejekční frakcí levé komory srdeční, BMI, koincidujícím psychiatrickým onemocněním, respektive demencí a socioekonomickou situací pacienta. Závěr: Práce prokazuje, že hrozící malnutrice nebo přítomná malnutrice je aktuálním problémem u významného procenta hospitalizovaných kardiologických pacientů. Důsledné vyhledávání a nutriční intervence by měly být nedílnou, respektive základní součástí péče o pacienty hospitalizované na standardním kardiologickém oddělení.