2013
Možnosti využití hry v písku (Sandspiel) v diagnostice a terapii rodinných vztahů II: popis metodiky a příklady případové práce
BUCKOVÁ, Jolana a Tomáš KOHOUTEKZákladní údaje
Originální název
Možnosti využití hry v písku (Sandspiel) v diagnostice a terapii rodinných vztahů II: popis metodiky a příklady případové práce
Název anglicky
Possibilities of use of sandplay for the purposes of family relationships diagnostics and therapy II: description of the method, case examples
Autoři
BUCKOVÁ, Jolana a Tomáš KOHOUTEK
Vydání
Psychologická diagnostika - výzkum, prevence a poradenství, 2013
Další údaje
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Klíčová slova česky
projektivní metody, diagnostika rodinných vztahů, Sandspiel
Klíčová slova anglicky
projective methods, diagnostics of the family relationships, sandplay
Změněno: 30. 1. 2014 18:31, Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D.
Anotace
V originále
Příspěvek rozvíjí teoretický úvod k diagnostické práci s terapeutickým pískovištěm. Poskytuje podrobnější popis materiálu – pískoviště s danými parametry a barvou, druhu písku, figurek a dalších objektů, které je možné nabídnout k využití. Tento setting pochází již od Dory Kalff a má napomoci především tomu, aby se klient potkal s novou, ale přitom známou a přirozeně působící situací, měl k dispozici dostatek atraktivního a osobně symbolicky významného materiálu, ale přitom se mohl soustředit na jasně ohraničený prostor v rámci zorného pole a byl podněcován ke spontánní dynamické produkci podobné snovému ději. Původní „čistě“ terapeutické využití sandspielu staví především na živém prožívání situace klientem a na možnosti spoluprožívání děje terapeutem, kdy důraz je v obou případech na prožitku, nikoli na výkladu. Sandspiel však není uzavřený systém – oproti původnímu přístupu Kalffové si můžeme všímat i verbálních a neverbálních projevů klienta či klientů, jako přínosné se ukázalo rozšíření práce z individuální na párovou nebo skupinovou, která přináší i možnost sledování interakcí. Diagnostické využití však předpokládá jasnější strukturu instrukcí i interpretace. Při interpretaci se jeví jako vhodná kombinace s osami systémů OPD – výhodou je nejen struktura, již vnáší OPD, ale i to, že značně dynamická situace umožňuje rychlejší posouzení, než při klasické práci s OPD, ale i možnost korekce informací z rozhovorů. Strukturu pro samotnou práci s materiálem přinesla například inspirace Ostrovem rodiny Z. Riegera. Dále seznamujeme s autorským postupem „střídavé hry“, který umožňuje vymezení časového rámce, ale i usnadnění záznamu a nabízí možnost transparentnějšího vyhodnocení.