Účinnost léčby anagrelidem u nemocných s Ph-negativními myeloproliferativními chorobami: Ovlivnění výskytu trombózy ve výstupech Registru pacientů s diagnozou esencialni trombocytemie a trombocytemie provazejici jine myeloproliferativni onemocneni lecenych Thromboreductinem® ke konci roku 2012

PENKA, Miroslav; J. SCHWARZ; Petra OVESNÁ; Libor ČERVINEK; P. DULÍČEK; D. POSPÍŠILOVÁ; Jarmila KISSOVÁ a Tomáš PAVLÍK. Účinnost léčby anagrelidem u nemocných s Ph-negativními myeloproliferativními chorobami: Ovlivnění výskytu trombózy ve výstupech Registru pacientů s diagnozou esencialni trombocytemie a trombocytemie provazejici jine myeloproliferativni onemocneni lecenych Thromboreductinem® ke konci roku 2012. Vnitřní lékařství. Brno: Ambit Media a.s., 2013, roč. 59, č. 6, s. 516-531. ISSN 0042-773X.

Základní údaje

Originální název

Účinnost léčby anagrelidem u nemocných s Ph-negativními myeloproliferativními chorobami: Ovlivnění výskytu trombózy ve výstupech Registru pacientů s diagnozou esencialni trombocytemie a trombocytemie provazejici jine myeloproliferativni onemocneni lecenych Thromboreductinem® ke konci roku 2012

Název anglicky

The effectiveness of anagrelide treatment in patients with Ph-negative myeloproliferative diseases: Influence on the incidence of thrombosis in the data from the Registry of patients with essential thrombocythemia and thrombocythemia associated with othe

Autoři

PENKA, Miroslav; J. SCHWARZ; Petra OVESNÁ ORCID; Libor ČERVINEK; P. DULÍČEK; D. POSPÍŠILOVÁ; Jarmila KISSOVÁ a Tomáš PAVLÍK

Vydání

Vnitřní lékařství, Brno, Ambit Media a.s. 2013, 0042-773X

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30200 3.2 Clinical medicine

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14110/13:00071672

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova anglicky

Anagrelide (Thromboreductin); Myeloproliferative disorders; Patient registry; Thrombosis

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Anagrelid (Thromboreductin*) [29] je v ČR používán dle doporučení České pracovní skupiny pro myeloproliferativní choroby (CZEMP) k léčbě trombocytemie provázející Ph-negativní chronické myeloproliferace (MPO). Údaje o nemocných jsou shromažďovány v Registru pacientů s diagnózou esenciální trombocytemie a trombocytemie provázející jiné myeloproliferativní onemocnění léčených Thromboreductinem*(dálejen Registr). Jeho výstupy byly opakovaně publikovány, naposledy v roce 2010 (Vnitř Lék 2010; 56: 503) [28]. Zmíněný Registr je veden od roku 2001 a od počátku je jeho cílem stanovení podrobného klinického, laboratorního a bezpečnostního profilu nemocných. Během svého užívání doznala jeho struktura některých změn, které reagují na výstupy získávané z dosavadních analýz. Také vyplněnost databáze se rok od roku zvyšovala a v některých položkách dosáhla až 100 %. Doba sledování u nejdéle sledovaných nemocných činí 138 měsíců. Vdatabázi Registru jsou ke konci roku 2012 údaje o 1 161 nemocných. Z toho bylo hodnoceno 1 159 nemocných s diagnózou chronické Ph-negativní myeloproliferativní choroby a analýza byla zaměřena na nemocné s esenciální trombocytemií, pravou polycytemií a primární myelofibrózou. Jedná se o 697 žen a 462 mužů s věkovým mediánem 51 let v době stanovení diagnózy, v době hodnocení souboru byl pak medián 59 let. Každým rokem vzrůstá podíl nové zaléčených pacientů anagrelidem jako lékem první volby v souladu s doporučenými postupy CZEMP schválenými Českou hematologickou společností. Asi nejvýznamnějším důvodem tohoto trendu je doporučený posun věkové hranice pro léčbu nemocných anagrelidem jako lékem první volby z 60 na 65 let. Častěji se také setkáváme s kombinovanou léčbou, a to zejména u starších nemocných a u pacientů s primární myelofibrózou a pravou polycytemií. Ze sledovaných rizikových parametrů předchorobí narůstá výskyt hypertenze, z laboratorních ukazatelů se u sledovaných zjišťuje u více než poloviny případůJAK2 mutace. Zatímco všech trornbotických projevu bylo ve sledované skupině nemocných zjištěno v anamnéze 461 u 363 nemocných, krvácivých projevů bylo dokladováno 61 u 57 pacientů. V průběhu léíby byla trombóza diagnostikována 179krát u 136 pacientů. Krvácivých projevů bylo ve sledovaném (a lépe již podchyceném) souboru zjištěno více, a to 109 u 83 nemocných. Z hlediska léčby dosahujeme po 3 měsících odpovědi u 76 % a po půl roce u 83 % sledovaných, přesto však po 12 měsících nedosahuje odpovědi ještě 13,1 % pacientů. Podíl na tom může mít l relativně pomalu navyšovaná dávka Thromboreductinu*, která ani v této skupině nepřesahuje v průměru denní dávku 2,36 mg. jedním z nejvýznamnějších ukazatelů úspěšnosti léčby je ovlivnění výskytu klinické symptomatologie, především výskytu trornbotických projevů. O úspěšnosti léčby, resp. komplexní péče o nemocné, svědčí dvojnásobný pokles arteriálnl trombózy, takřka dvojnásobný pokles mikrovaskulární trombózy a dokonce 6,6násobný pokles příhod žilního tromboembolizmu. Krvácení je zjišťováno u asi o 1/2 vyššího počtu pacientů v porovnání s dobou před zařazením do systematického sledování, jedná se přitom o krvácení klinicky nevýznamná.

Anglicky

In the Czech Republic, anagrelide (Thromboreductin) [29] is used according to the recommendations of the Czech Working Group on Myeloproliferative Disorders (CZEMP) for treatment of thrombocythemia associated with Ph-negative myeloproliferative disorders (MPDs). The patient data are collected in the Registry of patients with essential thrombocythemia (ET) and thrombocythemia associated with other MPDs treated with Thromboreductin. At the end of 2012, the Registry contained data on 1,161 patients. Out of these, 1,159 patients with the diagnosis of a Ph-negative MPD were evaluated. In 844 patients, precise WHO based diagnosis was known at start of therapy: 442 (52.4%) had ET, 108 (12.8%) had polycythaemia vera (PV) and 243 had primary myelofibrosis (PMF). The median age was 51 years at the time of diagnosis. At the time of the evaluation of the population, the median was 59 years. Every year, the proportion of patients newly treated with anagrelide as a first-line treatment in accordance with the CZEMP guidelines has been increasing. A growing proportion of patients has been treated with an additional cytoreducing drug, such as hydroxyurea and interferon. The majority of the patients received also an antiaggregant (or anticoagulant). More than a half of patients harbors the JAK2 mutation. A prompt decrease of platelet counts (as the response to Thromboreductin treatment) was documented in most of the patients. After one year, 86.9% of patients had a full or partial reponse. In poorer responders, combination cytoreductive treatment was administered rather then the escalation of the Thromboreductin dosage. There were 461 thrombotic manifestations in 363 patients and 61 haemorrhagic events in 57 patients recorded in the patients' history. In the course of treatment (follow-up; F-U), thrombosis was diagnosed only 179-times in 136 patients. There were more haemorrhagic events during F-U: 109 events in 83 patients. Upon comparison of the number of events during F-U to their numbers in history, we found a two-fold decrease in arterial thrombosis, an almost two-fold decrease in microvascular thrombosis and even a 6.6-fold decrease in venous thromboembolism events. Bleeding episodes increased 1.8-fold during F-U. However, the vast majority of these hemorrhagic events were clinically insignificant. In conclusion, the treatment strategy according to the CZEMP guidelines incorporating anagrelide is highly effective in reducing the platelet counts, strongly prevents venous events, reduces arterial events, and leads to an increase of minor hemorrhages.