Klinické a laboratorní projevy borreliózy

KRBKOVÁ, Lenka. Klinické a laboratorní projevy borreliózy. In Kongres pediatrů a dětských sester XXXI. dny praktické a nemocniční pediatrie, 31. května – 1. června 2013, Hotel NH Olomouc Congress. 2013. ISSN 1803-5892.

Základní údaje

Originální název

Klinické a laboratorní projevy borreliózy

Název anglicky

Clinical and laboratory manifestations of Lyme borreliosis

Autoři

KRBKOVÁ, Lenka

Vydání

Kongres pediatrů a dětských sester XXXI. dny praktické a nemocniční pediatrie, 31. května – 1. června 2013, Hotel NH Olomouc Congress, 2013

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30300 3.3 Health sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISSN

Klíčová slova anglicky

Lyme borreliosis; Erythema migrans; Borrelial lymphocytoma; Neuroborreliosis; Lyme arthritis

---

Anotace

V originále

Lymeská (klíšťová) borrelióza (LB) se v dětském věku projevuje klinicky jako forma kožní, nervová nebo kloubní, vzácně je diagnostikováno srdeční nebo oční postižení. Dominují formy časné lokalizované nebo časné disseminované. Do pozdního (chronického) stadia přechází výjimečně. Spektrum borrelií, které způsobují klinická postižení, se v posledních letech v Evropě rozšířilo. Patogenita byla prokázána nejen u původně popsaných Borrelia afzelii, B. garinii a B. burgdorferi sensu stricto, ale i u nových genospecies B. spielmanii, B. lusitaniae a B. valaisiana. Erythema migrans (EM) se vyskytuje u 77 až 90 % pacientů s LB. Inkubační doba je variabilní od 3 do l80 dní, závisí i na druhu borrelie. Medián doby od přisátí po objevení se zarudnutí typu EM je 17 dní u B. afzelii, která převažuje u evropských pacientů. Erytém může být klinicky makulární s homogenním zarudnutím, anulární s centrálním výbledem nebo koncentrický s červenými kruhy, ve kterých se střídá červená a bledá barva kůže. Mnohočetné erytémy jsou způsobena diseminací spirochét do dalších kožních lézí z místa primární inokulace. Borreliový lymfocytom (BL) je vzácným postižením, ale typickým pro dětský věk. Modročervený uzlík je tvořen infiltrací kůže a podkoží převážně B lymfocyty, objevuje se akrálně po delší inkubační době na ušním boltci, lalůčku, křídle nosním, bradavce prsní či skrotu. Nervová forma pod obrazem meningitidy, kraniální neuritidy a ojediněle i radikulitidy či kombinovaných postižení je způsobena neurotropní B. garinii. Děti s borreliovou meningoneuritidou mají mírnou bolest hlavy, minimálně vyznačené meningeální příznaky, ale překvapivě zánětlivé změny v likvoru. Postižení periferní parézou n. facialis nebo n. abducenti může být jednostranné nebo oboustranné. Lymeská artritida se projevuje jako zánětlivé postižení jednoho nebo několika málo kloubů, nejčastěji kolenního a infekce je způsobena B. burgdorferi sensu stricto. Artralgie mohou provázet kterékoliv jiné postižení borreliové etiologie. Laboratorní průkaz infekce není nutný v případě časné lokalizované kožní formy ? EM. Erytém je diagnóza výhradně klinická. Ostatní diseminované formy vyžadují průkaz infekce. Metody přímé detekce jsou pro běžnou praxi nepoužitelné: kultivace je časově náročná a průkaz borreliové DNA pomocí PCR z tělních tekutin dosahuje maximálně 30% výtěžnosti. Nejvhodnější jsou metody sérologické: průkaz protilátek IgM a IgG metodou ELISA a v případě pozitivity jejich konfirmace imunoblotingovou analýzou protilátek proti specifickým antigenům borrelií. Dostupné jsou metody druhově specifické či testy s využitím rekombinantních antigenů z borrelií, vyskytujících se v naší zeměpisné oblasti. K diagnostickým kritériím nervové formy patří zánětlivé změny v likvoru (lymfocytární pleocytóza) a průkaz intratekální syntézy specifických protilátek stanovených výpočtem dle Reibera. U lymeské artritidy je vhodné vyšetření protilátek z kloubního punktátu a vyloučení autoimunitních postižení při zkřížené reakci lidských proteinů s homologní sekvencí vybraných borreliových antigenů.

Anglicky

Clinically, Lyme (tick-borne) borreliosis among children is manifested at an early localized or early disseminated stage whereas late stages are rarely diagnosed. Expanding spectrum of genomic species has been described in Europe in recent years. New genospecies Borrelia spielmanii, B. lusitaniae, and B. valaisiana have been detected as human pathogens. Erythema migrans (EM) occurs in 77% to 90% of children with Lyme borreliosis. Median of incubation period is 17 days among children with EM caused by B. afzelii. Homogenous redness, annular erythema with central clearing or concentric lesion may be seen. Borrelial lymphocytoma is a rare condition occurring more frequently in children, usually as a painless bluish-red nodule localized on the ear lobe, ear helix, scrotum or nipple. Neuroborreliosis typically presents itself as meningitis and cranial neuritis. Mild headache, minimal meningeal signs occur, but, surprisingly, inflammatory changes are found in cerebrospinal fluid. Facial or abducens palsy may be unilateral or bilateral. Lyme arthritis is manifested as recurrent attacks of joint swelling. One or a few large joints are involved. Arthralgia may accompany any borrelial manifestation. Laboratory evidence of early localized infection (EM) is not essential for the diagnosis. Early and late disseminated Lyme borreliosis requires laboratory examination. Direct detection of borreliae: cultivation and PCR, are not applicable in clinical practice. Serology can contribute to diagnosis. Lymphocytic pleocytosis and specific intrathecal IgM/IgG production belong to the diagnostic criteria of nervous system manifestations. In Lyme arthritis, anti-borrelial antibodies in synovial fluid are sufficient for confirmation of the diagnosis. Autoimmune joint involvement should be excluded.