ZBÍRAL, David. Hédonistické křesťanství, sexuální morálka a vyjednávání o identitě : Případ Grazidy Lizierové (1320). Pantheon : religionistický časopis, Pardubice: Univerzita Pardubice, 2013, roč. 8, č. 2, s. 5-18. ISSN 1803-2443.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Hédonistické křesťanství, sexuální morálka a vyjednávání o identitě : Případ Grazidy Lizierové (1320)
Název česky Hédonistické křesťanství, sexuální morálka a vyjednávání o identitě : Případ Grazidy Lizierové (1320)
Název anglicky Hedonistic Christianity, Sexual Morals and the Negotiation of Identity : The Case of Grazida Lizier (1320)
Autoři ZBÍRAL, David (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Pantheon : religionistický časopis, Pardubice, Univerzita Pardubice, 2013, 1803-2443.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14210/13:00067011
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova česky Grazida Lizierová; sexuální morálka; hédonismus; sexualita; identita; religiozita; kulturní zdroje; prostor k jednání; inkvizice; inkviziční registr; Jakub Fournier
Klíčová slova anglicky Grazida Lizier; sexual morals; hedonism; sexuality; identity; religion; cultural resources; space for agency; inquisition; inquisitional register; Jacques Fournier
Štítky rivok
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Vendula Hromádková, učo 108933. Změněno: 1. 4. 2014 12:48.
Anotace
Tento článek je případovou studií k sexuální morálce a problému konstrukce identity v Evropě 14. století, založený na záznamech z inkvizičního procesu Grazidy Lizierové, dochovaných v inkvizičním registru Jakuba Fourniera, biskupa Pamiers. Grazidin světový názor je křesťanský, ale zároveň hédonistický, a jeho středobodem není pojem hříchu, nýbrž pojem potěšení. Pohlavní styk příjemný oběma partnerům se podle ní nemůže tak zcela nelíbit Bohu, a nemůže tedy být hříšný. Snažím se ukázat, že tento názor není nahodilou omluvou Grazidina vztahu s knězem Petrem Clerguem, nýbrž organickou součástí její širší soustavy představ. Posléze argumentuji ve prospěch mínění, že i když Grazida nakonec připustila, že tento názor převzala od Petra Clergua, nejde v jejím myšlení ani o cizorodý, ani povrchně přijatý prvek, a takové vyhodnocení identifikuji jako důsledek nepřijatelně jednostranného modelu interakce, kde jsou dominantní aktéři považováni za producenty, kdežto podřízení aktéři za pouhé konzumenty kulturních zdrojů. Tento model zpochybňuji a snažím se ukázat, že Grazida nebyla pouhým objektem strategií jiných osob, nýbrž si nárokovala vlastní prostor k jednání.
Anotace anglicky
This article is a case study of sexual morals and identity construction in 14th-century Europe based on the trial records of Grazida Lizier, extant in the register of Jacques Fournier, Bishop of Pamiers. Grazida's worldview is Christian but hedonistic, and is not based on the concept of sin but on the concept of pleasure. Sexual intercourse that pleases both partners cannot really displease God; indeed, such intercourse cannot be sinful. I try to show that this view is not a haphazard excuse for Grazida's extramarital relationship with the priest Peter Clergue, but an organic part of her wider system of beliefs. Later, I argue that even if Grazida finally admitted to having taken this view from Peter, it was by no means something alien to, or superficial in her thinking, and I track such a claim back to a unilateral model of interaction where dominant actors are considered to be the producers and subordinate actors the consumers of cultural resources. I question this model, and strive to demonstrate that Grazida was not a mere object of other people's strategies but claimed her own space for agency.
Návaznosti
GP401/09/P191, projekt VaVNázev: Inkviziční pojmy, klasifikace a identity a jejich ozvuky v badatelské tradici
Investor: Grantová agentura ČR, Postdoktorské projekty
VytisknoutZobrazeno: 30. 3. 2020 22:41