2014
From Endothelial Progenitor Cells to Tissue Engineering: How Far Have We Come?
ŠALINGOVÁ, Barbara; Martina MADARÁSOVÁ; Stanislav STEJSKAL; Lenka TESAŘOVÁ; Pavel ŠIMARA et al.Základní údaje
Originální název
From Endothelial Progenitor Cells to Tissue Engineering: How Far Have We Come?
Název česky
Od endoteliálních progenitorových buněk po tkáňové inženýrství: Jak daleko jsme došli
Autoři
ŠALINGOVÁ, Barbara; Martina MADARÁSOVÁ; Stanislav STEJSKAL; Lenka TESAŘOVÁ; Pavel ŠIMARA a Irena KRONTORÁD KOUTNÁ
Vydání
Journal of Stem Cell Research & Therapy, 5716 Corsa Ave, Los Angeles, USA, OMICS group, 2014, 2157-7633
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10601 Cell biology
Stát vydavatele
Spojené státy
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14330/14:00073592
Organizační jednotka
Fakulta informatiky
Klíčová slova česky
EPC; in vitro vaskularizace; cévy s malým průměrem
Klíčová slova anglicky
EPC; In vitro vascularization; Small-diameter vessels
Štítky
Změněno: 2. 3. 2018 10:02, Mgr. Pavel Šimara, Ph.D.
V originále
Cardiovascular disease has become the leading cause of death in high income countries worldwide and the available treatment is not able to provide a complete recovery. Tissue engineering offers a possibility to construct autologous vein replacements for surgery. In this review we summarize approaches leading to artificial vascular graft construction. We discuss biomaterials currently in use, various drug delivery systems and the most appropriate cell cultures for vein engineering. Despite the progress in biomaterials and drug delivery systems, generating a suitable tissue microenvironment and selection of the appropriate cell population for graft seeding remains a major challenge. Here we focus on endothelial progenitor stem cells as the most suitable cell type for vascular graft construction. We discuss its sources, isolation techniques and differentiation procedures.
Česky
Kardiovaskulární onemocnění se celosvětově stalo hlavní příčinou smrti ve vyspělých zemích a dostupná léčba není schopná zabezpečit úplné vyléčení. Tkáňové inženýrství poskytuje možnost konstrukce autologních cévních náhrad pro chirurgické zákroky. V tomto review jsme sumarizovali postupy konstrukce umělých cévních náhrad. Diskutujeme biomateriály používané v současnosti, systém dopravy léčiv do místa poškození a nejvhodnejší buněčné kultury pro cévní inženýrství. I přes pokroky v produkci biomateriálů, systémech pro dopravu medikamentů do místa poškození, vytvoření vhodného prostředí a selekce správné populace pro porůstaní transplantátu zůstává obzvlášt problematické. V tomto článku se soustřeďujeme na endoteliální progenitorové buňky jako na nejvhodnější buněčný typ pro konstrukci vaskulárního transplantátu. Diskutujeme jejich zdroje, izolační a diferenciační techniky.
Návaznosti
| CZ.1.07/2.3.00/30.0030, interní kód MU |
| ||
| GBP302/12/G157, projekt VaV |
|