2014
Vliv konzumace alkoholu na srdeční elektrofyziologii
BÉBAROVÁ, MarkétaZákladní údaje
Originální název
Vliv konzumace alkoholu na srdeční elektrofyziologii
Název česky
Vliv konzumace alkoholu na srdeční elektrofyziologii
Název anglicky
Effect of alcohol consumption on cardiac electrophysiology
Autoři
Vydání
Vnitřní lékařství, Brno, Facta Medica, 2014, 0042-773X
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30105 Physiology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14110/14:00080130
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
alkohol; etanol; acetaldehyd; arytmie; arytmogeneze; akční napětí; iontové proudy
Klíčová slova anglicky
Acetaldehyde; Action potential; Alcohol; Arrhythmia; Arrhythmogenesis; Ethanol; Ionic currents
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 15. 5. 2014 13:24, Soňa Böhmová
V originále
Podkladem potenciálně arytmogenních změn elektrických vlastností srdeční tkáně vyvolaných konzumací alkoholu může být jak přímé působení etanolu a jeho metabolitů, acetaldehydu a acetátu, na srdeční iontové kanály a přenašeče, tak nepřímý vliv zprostředkovaný zejména uvolněnými katecholaminy, změnami pH či elektrolytovou nerovnováhou. Individuálně pak mohou přispívat abnormality ve funkci i struktuře srdeční tkáně. V důsledku neúplných informací a komplexnosti potenciálně spolupůsobících faktorů zůstává konkrétní arytmogenní mechanizmus nejasný. Tato práce podává ucelený přehled současných poznatků týkajících se arytmií pozorovaných v souvislosti s konzumací alkoholu a změn elektrických vlastností srdeční tkáně pod vlivem etanolu a jeho metabolitů. Krátce jsou diskutovány možné faktory přispívající ke vzniku arytmií souvisejících s konzumací alkoholu.
Anglicky
Potentially arrhythmogenic changes of the cardiac electrical properties induced by the alcohol consumption may be based both on the direct action of ethanol and its metabolites, acetaldehyde and acetate, on cardiac ionic channels and carriers, and on the indirect effect mediated namely by the released catecholamines, pH changes or electrolyte imbalance. Abnormalities in the cardiac function and structure may individually contribute as well. Owing to the deficient information and complexity of the concurrent factors, the concrete arrhythmogenic mechanism remains unclear. This review shows a comprehensive view on the current knowledge in the arrhythmias observed in relation to the alcohol consumption and in changes of electrical properties of the cardiac tissue under the effect of ethanol and its metabolites. Possible factors contributing to the genesis of arrhythmias related to the alcohol consumption are briefly discussed.
Návaznosti
| NT14301, projekt VaV |
|