Kognitivní, sociální a emocionální determinanty subjektivního zdraví

SLEZÁČKOVÁ, Alena, Pavel HUMPOLÍČEK a Tatiana MALATINCOVÁ. Kognitivní, sociální a emocionální determinanty subjektivního zdraví. In 21. konference Sekce psychologie zdraví ČMPS, Vernířovice u Šumperka. 2014. ISBN 978-80-7392-232-0.

Základní údaje

• Originální název: Kognitivní, sociální a emocionální determinanty subjektivního zdraví
• Název anglicky: Cognitive, social and emotional determinants of subjective health
• Autoři: SLEZÁČKOVÁ, Alena (203 Česká republika, garant, domácí), Pavel HUMPOLÍČEK (203 Česká republika, domácí) a Tatiana MALATINCOVÁ (703 Slovensko, domácí).
• Vydání: 21. konference Sekce psychologie zdraví ČMPS, Vernířovice u Šumperka, 2014.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/14:00073639
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-7392-232-0
• Klíčová slova česky: subjektivní zdraví; osobní pohoda; optimismus; naděje
• Klíčová slova anglicky: subjective health; well-being; optimism; hope
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Studie se zaměřuje na prozkoumání kognitivních (naděje, optimismus), sociálních (kvalita mezilidských vztahů), emocionálních (pozitivní nálada) a demografických souvislostí subjektivního zdraví u vzorku české populace (N=1409, věk respondentů 15-75 let, 80 % žen, 20 % mužů). Použili jsme českou verzi dotazníkových metod The Adult Hope Scale (Snyder et al., 1991), The Life Orientation Test (Scheier et al., 1994), Meaningfulness Scale (Schnell, 2009), General Life Satisfaction Scale (Dalbert et al., 1984) a Positive Relations Scale (Ryff, 1989). Získány byly také demografické údaje. Sběr dat probíhal pomocí online anonymního dotazníku v listopadu 2013. Pro analýzu dat byl použit program SPSS. Analýza odhalila statisticky významné souvislosti (p<0,01) mezi všemi sledovanými proměnnými. Nejsilnější pozitivní vztahy byly nalezeny mezi mírou subjektivního zdraví a vyšší úrovní spokojenosti, pozitivního naladění a optimismu. Významný negativní vztah byl prokázán mezi zdravím a mírou pesimismu. Postupná regresní analýza odhalila nejvýznamnější prediktory subjektivního zdraví. Pomocí hierarchické shlukové analýzy bylo zjištěno, že zdraví je nejvíce spojeno s věkem, pracovní aktivitou a vzděláním respondentů: nejzdravější jsou respondenti ve věku 18-39 let s prací na plný úvazek. Důležitou roli u lidí v důchodovém věku hraje úroveň jejich vzdělání: osoby s vyšším vzděláním (vysokoškolské) jsou podstatně zdravější než lidé s nižší úrovní vzdělání. Výsledky studie jsou v souladu s poznatky zdůrazňujícími význam pozitivního prožívání a pozitivního způsobu myšlení pro dobrý zdravotní stav a optimální vývoj jedince. Studie vznikla s podporou GA ČR, projekt č. 13-198085S.

Anotace anglicky

The study focuses on investigation of the cognitive (hope, optimism), social (positive relations), emotional (positive mood), and demographic correlates and dependencies of subjective health in Czech sample. The research sample consisted of 1409 respondents (age 15 to 75, 80% females, 20% males). We used The Adult Hope Scale (Snyder et al.,1991), The Life Orientation Test (Scheier et al., 1994), The Trait Well-Being Inventory (Dalbert, 1992), and the Scale of Positive Relations (Ryff, 1989). Demographic data were also obtained to examine links to the respondents' subjectively assessed health. The online data collection took place in November 2013, SPSS was used for data analysis. The analysis revealed significant correlations (p<0.01) between good health and positive mood, life satisfaction, optimism, hope and positive relations (r=134). Detailed stepwise regression analysis revealed that subjective health is most linked with subjective well-being which is influenced by optimism and high hope. Out of demographic variables, health is most associated with current activity of respondents and age: the healthiest are those with full time job with higher education, at the age of 18-39 years. Results of the study comply with findings highlighting the importance of positive emotions and positive thinking in good health and optimal development of an individual. The study was supported by GACR, project No. 13-198085S.

Návaznosti

• GA13-19808S, projekt VaV: Název: Chování zdraví podporující a zdraví ohrožující: determinanty, modely a konsekvence

Investor: Grantová agentura ČR, Chování zdraví podporující a zdraví ohrožující: determinanty, modely a konsekvence