2014
Idějnyje predposylki jazykovogo oformlenija obrazov krasoty v proizvedenijach russkich i češskich simvolistov
KORYČÁNKOVÁ, SimonaZákladní údaje
Originální název
Idějnyje predposylki jazykovogo oformlenija obrazov krasoty v proizvedenijach russkich i češskich simvolistov
Název anglicky
Ideological Premises of Linguistic Expression of Beauty in the Works of Russian and Czech Symbolists
Autoři
Vydání
1. vyd. Olomouc, Rossica Olomucensia LIII, od s. 99-103, 5 s. 2014
Nakladatel
Univerzita Palackého v Olomouci
Další údaje
Jazyk
ruština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14410/14:00075915
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
ISBN
978-80-244-4077-4
Klíčová slova česky
filozofie estetika poezie krása obraz lexém
Klíčová slova anglicky
philosophy aesthetics poetry beauty image lexeme
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 17. 3. 2015 21:38, doc. PhDr. Mgr. Simona Koryčánková, Ph.D.
V originále
Avtor analizirujet poeziju V.S. Solovjova i filosofsko- esteticheskije vzgljady O. Brzeziny i sravnivajet ich s vyrazhenijem krasoty v jego poeticheskom tvorchestve. Projekcija krasoty v poezii kazhdogo avtora osnovana na leksicheskom predstavlenii, kotoroje sootvetstvujet ich ideje urodstva i krasoty, ich vzaimodejstvija i garmonii. Metafora prirody i prirodnych javlenij stanovitsja glavnym instrumentom vyrazhenija vnutrennich perezhivanij filosofskogo i duchovnogo predstavlenija o mire. Nesmotrja na sushchestvennyje formalnyje razlichija v ekspressii krasoty v poezii oboich avtorov, sut koncepcii zemnogo i nebesnogo mira, prakticheski ne menjajetsja.
Česky
Autorka analyzuje poezii V.S. Solovjova a filozofické a estetické názory O. Březiny a porovnává je s poetickým výrazem krásy v jeho básnické tvorbě.Projekce krásy každého autora poezie je založena na lexikální reprezentace, která odpovídá jejich představě o ošklivosti a krásy, jejich interakce a souladu. Metafora přírody a přírodních jevů se stává hlavním nástrojem vyjádření niterných prožitků z filozofického a duchovního pojetí světa. Přes značné formální rozdíly v expresi krásy v poezii obou autorů, podstata pojmu pozemní a nebeský svět zůstává prakticky stejná.