Farmakologická léčba akutního srdečního selhání

J 2014

Farmakologická léčba akutního srdečního selhání

ŠPINAR, Jindřich; Ondřej LUDKA; Jiří PAŘENICA; Lenka ŠPINAROVÁ; Jiří VÍTOVEC et al.

Základní údaje

Originální název

Farmakologická léčba akutního srdečního selhání

Autoři

ŠPINAR, Jindřich; Ondřej LUDKA; Jiří PAŘENICA; Lenka ŠPINAROVÁ a Jiří VÍTOVEC

Vydání

Acta medicinae, Brno, ERA Média, 2014, 1805-398X

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

srdeční selhání; diuretika; vazodilatační látky; pozitivně inotropní látky; levosimendan

Štítky

EL OK

Změněno: 19. 8. 2014 13:13, Soňa Böhmová

Anotace

V originále

Výskyt srdečního selhání má neustále vzrůstající tendenci a ekonomická náročnost léčby srdečního selhání dnes ve vyspělých evropských zemích představuje 1-2% veškerých nákladů do zdravotnictví. Prognóza onemocnění je závažná: u nemocných s akutním srdečním selháním při infarktu myokardu je roční mortalita 30%, u plicního edému je z nedávné doby popsaná nemocniční mortalita 12% a roční 40%. Léčba akutního srdečního selhání zahrnuje všeobecná doporučení, farmakologickou léčbu a nefarmakologickou léčbu (chirurgická a přístrojová). Farmakologická léčba se opírá především o diuretika, vazodilatační látky a látky s pozitivně inotropnim účinkem. Samostatně je někdy udáván levosimendan, pozitivně inotropní látka s vazodilatačním a diuretickým účinkem. Intenzivní výzkum probíhá s natnuretickými peptidy, dříve především snesiritidem, dnes s ularitidem. Zcela nově zkoumanou látkou s vazodilatačním účinkem je serelaxin. Novou látkou s pozitivně inotropnim účinkem je omecamtiv mecarbil. Součástí léčby je analgezie a sedace a velmi často antikoagulační léčba. Léčbu chronického srdečního selhání blokátory systému renin angiotenzin aldosteron a betablokátory zahajujeme co nejdříve po stabilizaci stavu nemocného malou dávkou s postupnou titrací.

Citovat

ŠPINAR, Jindřich; Ondřej LUDKA; Jiří PAŘENICA; Lenka ŠPINAROVÁ a Jiří VÍTOVEC. Farmakologická léčba akutního srdečního selhání. Acta medicinae. Brno: ERA Média, 2014, roč. 3, č. 2, s. 28-33. ISSN 1805-398X.

@article{1195340,
   author = {Špinar, Jindřich and Ludka, Ondřej and Pařenica, Jiří and Špinarová, Lenka and Vítovec, Jiří},
   article_location = {Brno},
   article_number = {2},
   language = {cze},
   issn = {1805-398X},
   journal = {Acta medicinae},
   title = {Farmakologická léčba akutního srdečního selhání},
   volume = {3},
   year = {2014}
}

TY  - JOUR
ID  - 1195340
AU  - Špinar, Jindřich - Ludka, Ondřej - Pařenica, Jiří - Špinarová, Lenka - Vítovec, Jiří
PY  - 2014
TI  - Farmakologická léčba akutního srdečního selhání
JF  - Acta medicinae
VL  - 3
IS  - 2
SP  - 28-33
EP  - 28-33
PB  - ERA Média
SN  - 1805398X
N2  - Výskyt srdečního selhání má neustále vzrůstající tendenci a ekonomická náročnost léčby srdečního selhání dnes ve vyspělých evropských zemích představuje 1-2% veškerých nákladů do zdravotnictví. Prognóza onemocnění je závažná: u nemocných s akutním srdečním selháním při infarktu myokardu je roční mortalita 30%, u plicního edému je z nedávné doby popsaná nemocniční mortalita 12% a roční 40%. Léčba akutního srdečního selhání zahrnuje všeobecná doporučení, farmakologickou léčbu a nefarmakologickou léčbu (chirurgická a přístrojová). Farmakologická léčba se opírá především o diuretika, vazodilatační látky a látky s pozitivně inotropnim účinkem. Samostatně je někdy udáván levosimendan, pozitivně inotropní látka s vazodilatačním a diuretickým účinkem. Intenzivní výzkum probíhá s natnuretickými peptidy, dříve především snesiritidem, dnes s ularitidem. Zcela nově zkoumanou látkou s vazodilatačním účinkem je serelaxin. Novou látkou s pozitivně inotropnim účinkem je omecamtiv mecarbil. Součástí léčby je analgezie a sedace a velmi často antikoagulační léčba. Léčbu chronického srdečního selhání blokátory systému renin angiotenzin aldosteron a betablokátory zahajujeme co nejdříve po stabilizaci stavu nemocného malou dávkou s postupnou titrací.
ER  -

ŠPINAR, Jindřich; Ondřej LUDKA; Jiří PAŘENICA; Lenka ŠPINAROVÁ a Jiří VÍTOVEC. Farmakologická léčba akutního srdečního selhání. \textit{Acta medicinae}. Brno: ERA Média, 2014, roč.~3, č.~2, s.~28-33. ISSN~1805-398X.

Přehled o publikaci