Problema vremeni i prostranstva v literature: nostaľgija i realnosť

POSPÍŠIL, Ivo. Problema vremeni i prostranstva v literature: nostaľgija i realnosť. In Maceka, Svitlana; Levic‘ka, Oksana. Dialogični obertony. Lvov: Nacionaľna Akademija Nauk Ukrajiny, Instytut Ivana Franka, 2014, s. 24-34. ISBN 978-83-937388-9-2.

Základní údaje

Originální název

Problema vremeni i prostranstva v literature: nostaľgija i realnosť

Název česky

Problematika času a prostoru v literatuře: nostalgie a realita

Název anglicky

The Problem of Time and Space in Literature: Nostalgia and Reality

Autoři

POSPÍŠIL, Ivo (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Lvov, Dialogični obertony, od s. 24-34, 11 s. 2014

Nakladatel

Nacionaľna Akademija Nauk Ukrajiny, Instytut Ivana Franka

---

Další údaje

Jazyk

ruština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

Písemnictví, masmedia, audiovize

Stát vydavatele

Ukrajina

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/14:00076411

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-83-937388-9-2

Klíčová slova česky

čas a prostor v literatuře; chronotop M. Bachtina; časoprostorové vztahy v literatuře jako metodologický nástroj

Klíčová slova anglicky

time and space in literature M. Bakhtins; chronotope spatial-temporal relations in literature as a methodological tool

Štítky

RIV - zkontrolováno, rivok

---

Anotace

V originále

Autor přítomné stati se zamýšlí nad problematikou a badatelským významem časoprostorových vztahů v literatuře, nad chronotopem M. Bachtina a nad svým přínosem k studiu do této doby až příliš módní kategorie. Ukazuje kategorii časoprostoru jako metodologický nástroj a ukazuje na jeho využité při studiu žánru románové kroniky. Autor kritizuje módní koncepce světa či dokonce vesmíru literární díla jako zjevné hyperboly prostorových představ; chronotopové koncepce pokládá za svého druhu metaforu reálných prostoro-časových vztahů a trvá na konkrétní verifikaci skutečných svazků času a prostoru s využitím při studiu žánru románové kroniky. Časoprostor jako metodologický přístup pokládá za iluzi, nostalgii, ale i badatelskou realitu, která snad v budoucnu slibuje nové výsledky.

Anglicky

The author of the present study reflects upon the problems and research significance of the spatial-temporal relations in literature‚ upon M. Bakhtins chronotope and upon his own contribution to the analysis of the so far fashionable category. He demonstrates the category time-space as a methodological tool using it in the framework of the investigating of the genre novel-chronicle. He criticizes the fashionable conceptions of the world or even the cosmos of the literary artefact as an obvious exaggeration of spatial notions regarding chronotopical conceptions as a specific metaphor of real spatial-temporal relations insisting on the concrete verification of the real relations of time and space applying them to his analytical research of the novel-chronicle. Time-space as a methodological approach can be considered an illusion, nostalgia, but also a research reality promising, perhaps, new results even in the future.